Lukáš 21:1–38

21  Když vzhlédl, viděl bohaté, jak vhazují své dary do pokladnic.*+  Potom viděl nějakou nuznou vdovu, jak tam vhazuje dvě malé mince velmi malé hodnoty,*+  a řekl: „Pravdivě vám říkám: Tato vdova, ačkoli je chudá, vhodila víc než ti všichni.+  Ti všichni totiž vhodili dary* ze svého přebytku, ale tato [žena] vhodila ze svého nedostatku všechny prostředky k životu, které měla.“+  Později, když někteří mluvili o chrámu, jak je ozdoben znamenitými kameny a zasvěcenými věcmi,+  řekl: „Pokud jde o to, co vidíte, přijdou dny, kdy zde nezůstane kámen na kameni, aniž bude svržen.“+  Potom se ho vyptávali a řekli: „Učiteli, kdy to vlastně bude a co bude znamením, kdy je určeno, aby tyto věci nastaly?“+  Řekl: „Dávejte si pozor, abyste nebyli zavedeni na scestí;+ neboť mnozí přijdou na základě mého jména a řeknou: ‚Jsem to já‘ a: ‚Přiblížil se patřičný čas.‘+ Nechoďte za nimi.  Dále, až uslyšíte o válkách a nepokojích, neděste se.+ To se totiž musí nejprve stát, ale konec* ne[nastane] okamžitě.“ 10  Potom přikročil k tomu, aby jim řekl: „Národ povstane* proti národu+ a království proti království;+ 11  a budou velká zemětřesení a na jednom místě za druhým mory a nedostatek potravy;+ a budou strašlivé úkazy a veliká znamení z nebe.+ 12  Ale před tím vším na vás lidé vloží ruce a budou vás pronásledovat,+ vydají vás do synagóg a vězení a budete vláčeni před krále a místodržitele kvůli mému jménu.+ 13  Stane se vám to na svědectví.*+ 14  Rozhodněte se tedy ve svém srdci, že si nebudete předem zkoušet, jak se hájit,+ 15  neboť vám dám ústa* a moudrost, čemuž všichni vaši protivníci dohromady nebudou schopni odporovat ani se o ni přít.+ 16  Budete nadto vydáváni dokonce rodiči a bratry a příbuznými a přáteli+ a některé z vás usmrtí;+ 17  a budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu.+ 18  A přesto ani vlas+ z vaší hlavy rozhodně nezanikne. 19  Svou vytrvalostí získáte své duše.*+ 20  Dále, až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky,+ pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení.+ 21  Ať potom ti, kdo jsou v Judeji, začnou prchat k horám, a ti, kdo jsou v jeho středu, ať se vzdálí, a ti, kdo jsou na venkově, ať do něho nevstupují;+ 22  protože to jsou dny pro vykonání práva,* aby se splnilo všechno, co bylo napsáno.+ 23  V těch dnech běda těhotným a těm, které kojí!+ Na zemi bude totiž velká nouze a zloba proti tomuto lidu; 24  a padnou ostřím meče a budou odvedeni jako zajatci do všech národů;+ a Jeruzalém bude pošlapáván národy,* dokud se nenaplní* ustanovené časy+ národů. 25  Budou také znamení na slunci+ a měsíci a hvězdách a na zemi mučivá úzkost národů, které nebudou vědět kudy kam, pro řev moře+ a [jeho] rozbouření,+ 26  zatímco lidé budou omdlévat strachem+ a očekáváním věcí přicházejících na obydlenou zemi;*+ nebeské moci* totiž budou otřeseny.+ 27  A potom uvidí Syna člověka,+ jak přichází* v oblaku s mocí a velkou slávou.+ 28  Až se to však začne dít, napřimte se a pozvedněte hlavu, protože se přibližuje vaše osvobození.“ 29  Na to k nim pronesl podobenství: „Povšimněte si fíkovníku a všech ostatních stromů:+ 30  Když již pučí, jestliže to pozorujete, sami víte, že léto je už blízko.+ 31  Také až uvidíte, že se to děje, vězte, že Boží království je blízko.+ 32  Vpravdě vám říkám: Tato generace* rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.+ 33  Nebe a země pominou,+ ale má slova rozhodně nepominou.+ 34  Dávejte však na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným+ pitím a úzkostnými životními starostmi*+ a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den+ 35  jako léčka.+ Přijde totiž na všechny, kdo bydlí na tváři celé země.+ 36  Zůstaňte tedy bdělí+ a v každé době úpěnlivě proste,+ aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly, a stát před Synem člověka.“+ 37  Tak ve dne vyučoval v chrámu,+ ale v noci vycházel a nocoval na hoře zvané Olivová hora.+ 38  A všechen lid+ k němu časně zrána přicházel do chrámu, aby ho slyšel.

Poznámky

Nebo „posvátné pokladnice“.
Dosl. „dvě lepta“. Viz dodatek 8A.
Nebo „přispěli k darům“.
Nebo „dovršený konec; úplný konec“. Řec. teʹlos.
Nebo „Národ bude podnícen; vyburcován“.
„Svědectví.“ Řec. mar·tyʹri·on; lat. te·sti·moʹni·um.
Nebo „působivou řeč“.
Nebo „své [budoucí] životy“. Řec. psy·chasʹ hy·monʹ; J17(heb.) naf·šo·thé·khemʹ. Viz Mt 10:28.
Dosl. „dny pomsty“.
„Národy.“ Řec. e·thnonʹ; lat. genʹti·bus, „pohané“; J17(heb.) ghó·jimʹ, „gojim“.
„Nenaplní a nebudou“, B.
Dosl. „tu obydlenou“. Řec. tei oi·kou·meʹnei, 3. p., ž. r., j. č., vztahuje se na zemi; lat. u·ni·verʹso orʹbi, „celý kruh“, tedy zemský. Viz Iz 13:11, ppč. „země“; Na 1:5 ppč.
Nebo „vojska, armády“.
„Přichází.“ Řec. er·choʹme·non.
„Generace.“ Řec. ge·ne·aʹ; liší se od geʹnos, „rod“, např. v 1Pe 2:9.
Nebo „úzkostnými starostmi o živobytí“.