Jeremjáš 9:1–26

9  Kdyby tak má hlava byla vodami a kdyby byly mé oči zdrojem slz!+ Potom bych mohl dnem a nocí plakat pro zabité z dcery svého lidu.*+  Kdybych tak měl v pustině ubytovací místo cestujících!+ Potom bych opustil svůj lid a odešel od nich, neboť jsou všichni cizoložníci,*+ slavnostní shromáždění zrádně jednajících;+  a napínají svůj jazyk jako svůj luk ve falši;+ ale ne pro věrnost se prokázali [jako] mocní v zemi. „Vždyť postupovali od špatnosti ke špatnosti a nebrali na vědomí ani mne,“+ je Jehovův výrok.  „Střežte se každý před svým vlastním druhem+ a vůbec nevkládejte důvěru v bratra.+ Vždyť dokonce každý bratr by rozhodně vytlačil [druhého]+ a každý druh by obcházel jako pouhý pomlouvač+  a každý si zahrává se svým druhem;+ a vůbec nemluví pravdu. Naučili svůj jazyk mluvit faleš.+ Unavili se pouhým nesprávným jednáním.+  Sedíš uprostřed podvodu.+ Podvodem odmítli mě poznat,“+ je Jehovův výrok.  Proto tak řekl Jehova vojsk: „Hle, tavím je a musím je zkoumat,+ protože jak jinak budu jednat kvůli dceři svého lidu?+  Jejich jazyk je pobíjející šíp.*+ Mluvil podvod. Ústy stále mluví [člověk] se svým vlastním druhem o míru; ale sám v sobě si staví zálohu.“+  „Neměl bych s nimi kvůli tomu účtovat?“ je Jehovův výrok. „Nebo neměla by se má duše pomstít na národě, který je takový?+ 10  Nad horami vznesu pláč a nářek+ a nad pastvinami v pustině žalozpěv; vždyť budou spáleny,+ takže tu nikdo neprochází, a lidé skutečně neuslyší zvuk hospodářských zvířat.+ Létající nebeský tvor i zvíře uprchnou; odejdou.+ 11  A z Jeruzaléma udělám kupy kamení,+ šakalí doupě;+ a z judských měst udělám opuštěný úhor bez obyvatele.+ 12  Kdo je ten muž, který je moudrý, aby tomu porozuměl, ano ten, k němuž mluvila Jehovova ústa, aby to pověděl?+ Kvůli čemu by měla země opravdu hynout, opravdu být spálena jako pustina, kterou nikdo neprochází?“+ 13  A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl: „Kvůli tomu, že opustili můj zákon, který jsem dal, [aby byl] před nimi, a [protože] neposlouchali můj hlas a nechodili v něm,*+ 14  ale stále chodili za zatvrzelostí svého srdce+ a za Baalovými sochami,*+ o nichž je vyučovali jejich otcové.+ 15  Proto tak řekl Jehova vojsk, BŮH* Izraele: ‚Hle, dávám jim, totiž tomuto lidu, jíst pelyněk+ a dám jim pít otrávenou vodu;+ 16  a rozptýlím je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové,+ a pošlu za nimi meč, dokud je nezahubím.‘+ 17  Tak řekl Jehova vojsk: ‚Chovejte se s porozuměním a zavolejte zpěvačky žalozpěvů,+ ať přijdou; a pošlete i k obratným* ženám, ať přijdou;+ 18  a ať pospíší a pozvednou nad námi [hlas] v nářku. A z očí ať nám tekou slzy a z našich vlastních zářících očí ať se řinou vody.+ 19  Vždyť ze Sionu bylo slyšet hlas nářku:+ „Jak jsme oloupeni!+ Jak velmi jsme se zastyděli! Vždyť jsme opustili zemi; vždyť oni* odvrhli naše sídla.“*+ 20  Slyšte však, ženy, Jehovovo slovo, a kéž vaše ucho vnímá slovo jeho úst. Pak vyučte své dcery nářku+ a každá žena svou družku žalozpěvu.+ 21  Vždyť našimi okny přišla smrt; vešla do našich obytných věží, aby odřízla dítě z ulice, mladé muže z veřejných prostranství.‘+ 22  Mluv: ‚Takový je Jehovův výrok: „Mrtvá těla lidstva* budou také padat jako hnůj na povrch pole a jako řádka nově posečeného obilí za žencem, a nikdo nebude sbírat.“‘“+ 23  Tak řekl Jehova: „Ať se moudrý muž nechlubí kvůli své moudrosti+ a silný muž ať se nechlubí kvůli své moci.+ Ať se boháč nechlubí kvůli svému bohatství.“+ 24  „Ale ten, kdo se chlubí, ať se chlubí právě proto, že má pochopení+ a že má poznání o mně, že já jsem Jehova,+ Ten, kdo projevuje milující laskavost, právo* a spravedlnost na zemi;+ vždyť v těchto věcech opravdu mám potěšení,“+ je Jehovův výrok. 25  „Pohleď, přicházejí dny,“ je Jehovův výrok, „a budu účtovat s každým obřezaným, [ale přece] v neobřízce,*+ 26  nad Egyptem+ a nad Judou+ a nad Edomem+ a nad syny Ammona+ a nad Moabem+ a nad všemi s vlasy ostříhanými na spáncích, kteří bydlí v pustině;+ vždyť všechny národy jsou neobřezané a celý izraelský dům je neobřezaný v srdci.“+

Poznámky

Tento v. je v MLXX uveden na konci kapitoly 8 jako v. 23.
„Cizoložníci.“ Lat. a·dulʹte·ri.
„Pobíjející šíp“, M; Mmargin „tepaný šíp“; na základě jiného odvození „šíp ze zvláštního dřeva [luk]“.
„V něm“, v heb. ž. r., j. č., vztahuje se na ‚zákon‘.
Nebo „Baaly“.
„Bůh.“ Heb. ʼElo·héʹ.
Dosl. „moudrým“.
„Oni“, MSy; LXX „my jsme“.
Nebo „vždyť naše sídla byla odvržena“, v souladu s Vg.
Nebo „lidí“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
Nebo „soud“. Heb. miš·patʹ.
Nebo „v předkožce“, znamení neobřízky. Nebo „mezi neobřízkou [těmi, kdo jsou neobřezaní, mají předkožky]“.