Jeremjáš 36:1–32

36  A ve čtvrtém roce judského krále Jehojakima,+ syna Josijášova, se stalo, že k Jeremjášovi přišlo od Jehovy toto slovo a říkalo:  „Vezmi si svitek knihy+ a vepíšeš do něho všechna slova,+ která jsem k tobě mluvil proti Izraeli a proti Judovi+ a proti všem národům+ ode dne, kdy jsem k tobě promluvil, ode dnů Josijášových až po tento den.+  Možná, že budou naslouchat ti z judského domu všemu neštěstí, které jim zamýšlím způsobit,+ aby se vrátili každý ze své špatné cesty+ a abych opravdu odpustil jejich provinění a jejich hřích.“+  A Jeremjáš přistoupil k tomu, aby zavolal Baruka,*+ syna Nerijášova, aby Baruk napsal z Jeremjášových úst na svitek knihy všechna Jehovova slova, která On k němu mluvil.+  Potom Jeremjáš Barukovi přikázal a řekl: „Jsem zavřen. Nejsem schopen vstoupit do Jehovova domu.+  A sám vstoupíš a v den půstu+ přečteš nahlas do uší lidu v Jehovově domě Jehovova slova+ ze svitku, který jsi napsal z mých úst; a měl bys je také nahlas přečíst do uší všem [z] Judy, kteří přicházejí ze svých měst.+  Snad padne před Jehovu jejich žádost o přízeň+ a vrátí se každý ze své špatné cesty,+ neboť veliký je hněv a vztek, který Jehova mluvil proti tomuto lidu.“+  A Baruk,+ syn Nerijášův, přistoupil k tomu, aby učinil podle všeho, co mu přikázal prorok Jeremjáš, aby nahlas četl z knihy+ Jehovova slova v Jehovově domě.+  A v pátém roce judského krále Jehojakima,+ syna Josijášova, v devátém měsíci,+ se stalo, že všechen lid v Jeruzalémě a všechen lid, který přicházel z judských měst do Jeruzaléma, vyhlásil půst před Jehovou.+ 10  A Baruk začal do uší všemu lidu nahlas číst z knihy Jeremjášova slova v Jehovově domě, v jídelně+ Gemarjáše,*+ syna opisovače+ Šafana,+ v horním nádvoří u vchodu do nové brány Jehovova domu.+ 11  A Mikajáš,* syn Gemarjáše, syna Šafanova,+ uslyšel všechna Jehovova slova z knihy. 12  Na to sešel do králova domu do jídelny tajemníka, a pohleďme — seděla tam všechna knížata, tajemník Elišama+ a Delajáš,*+ syn Šemajášův,* a Elnatan,+ syn Akborův,+ a Gemarjáš,+ syn Šafanův,+ a Sedekjáš, syn Chananjášův,* a všechna ostatní knížata. 13  A Mikajáš+ přistoupil k tomu, aby jim pověděl všechna slova, která slyšel, když Baruk nahlas četl z knihy do uší lidu.+ 14  Potom všechna knížata vyslala k Barukovi+ Jehudiho,+ syna Netanjáše,* syna Šelemjáše,* syna Kušiho, aby řekl: „Ten svitek, z něhož jsi nahlas četl do uší lidu — vezmi ho do ruky a pojď!“ Baruk, syn Nerijášův,* vzal tedy svitek do ruky a vešel k nim.+ 15  Nato mu řekli: „Posaď se, prosím, a přečti nám jej nahlas do uší.“ Baruk+ jim tedy nahlas četl do uší. 16  Sotva vyslechli všechna slova, stalo se, že na sebe pohlédli s děsem; a přistoupili k tomu, aby řekli Barukovi: „Zcela jistě povíme všechna ta slova králi.“+ 17  A Baruka se zeptali a řekli: „Pověz nám, prosím, jak jsi zapsal všechna ta slova z jeho úst?“+ 18  Nato jim Baruk řekl: „Všechna ta slova mi oznamoval ze svých úst, a já psal do knihy inkoustem.“+ 19  Nakonec řekla knížata Barukovi: „Jdi, skryj se, ty i Jeremjáš, takže vůbec nikdo nebude vědět, kde jste.“+ 20  Pak vešli na nádvoří+ ke králi a svitek uložili v jídelně+ tajemníka Elišamy;+ a začali všechna slova povídat do uší králi. 21  Král tedy vyslal Jehudiho,+ aby svitek obstaral. Vzal jej tudíž z jídelny tajemníka+ Elišamy.+ A Jehudi jej začal nahlas číst do uší králi a do uší všem knížatům stojícím u krále. 22  A král seděl v zimním domě,+ v devátém měsíci,*+ a před ním hořela nádoba na žhavé uhlí.+ 23  Potom se stalo, že sotva Jehudi přečetl tři nebo čtyři stránkové sloupce, on přistoupil k tomu, aby to odřízl nožem tajemníka a také [to] vhodil do ohně, který byl v nádobě na žhavé uhlí, až celý svitek skončil v ohni, který byl v nádobě na žhavé uhlí.+ 24  A necítili žádný děs;+ král a všichni jeho sluhové, kteří všem těm slovům naslouchali, si ani neroztrhli oděvy.+ 25  A dokonce Elnatan+ a Delajáš*+ a Gemarjáš*+ naléhali na krále, aby svitek nepálil, ale nenaslouchal jim.+ 26  Dále, král přikázal Jerachmeelovi, synu královu, a Serajášovi,* synu Azrielovu, a Šelemjášovi,* synu Abdeelovu, aby sehnali tajemníka Baruka a proroka Jeremjáše.+ Ale Jehova je držel skryté.+ 27  A potom, co král spálil svitek se slovy, která Baruk+ napsal z Jeremjášových úst,+ dále přišlo k Jeremjášovi Jehovovo slovo a říkalo: 28  „Opět si vezmi svitek, jiný, a napiš na něj všechna první slova, jež se prokázala být na tom prvním svitku, který spálil judský král Jehojakim.+ 29  A měl bys říci proti judskému králi Jehojakimovi: ‚Tak řekl Jehova: „Ty jsi spálil tento svitek+ a řekl jsi: ‚Proč jsi na něj psal+ a říkal: „Babylónský král zcela jistě přijde a jistě zničí tuto zemi a způsobí, že v ní přestane [být] člověk* a zvíře“?‘+ 30  Proto tak řekl Jehova proti judskému králi Jehojakimovi: ‚Nebude mít nikoho, kdo by seděl na Davidově trůnu,+ a jeho vlastní mrtvé tělo se stane něčím vyhozeným do žáru za dne a do mrazu za noci.+ 31  A budu účtovat+ s ním a s jeho potomstvem a s jeho sluhy za jejich provinění+ a uvedu na ně a na obyvatele Jeruzaléma a na judské muže* všechno neštěstí, které jsem proti nim mluvil,+ a oni nenaslouchali.‘“‘“+ 32  A Jeremjáš vzal jiný svitek a dal jej potom tajemníku Barukovi, synu Nerijášovu,+ který přistoupil k tomu, aby na něj z Jeremjášových úst+ napsal všechna slova knihy, kterou judský král Jehojakim spálil v ohni;+ a bylo k nim přidáno mnoho dalších podobných slov.

Poznámky

Plné znění jeho jména patrně bylo Berekjáš, což znamená „požehnaný Jehovou“.
Znamená „Jehova zdokonalil“. Heb. Gemarjaʹhu.
Znamená „kdo je jako Jehova?“. Heb. Mi·khaiʹhu.
„A Delajáš.“ Heb. u·Dhela·jaʹhu, znamená „Jehova [k sobě] přitáhl [a zachránil]“.
Znamená „Jehova slyšel“. Heb. Šemaʽ·jaʹhu.
Znamená „Jehova projevil přízeň; Jehova byl milostivý“. Heb. Chanan·jaʹhu.
Znamená „Jehova dal“. Heb. Nethan·jaʹhu.
Znamená „Jehova je odplata“; nebo „oběť společenství Jehovy“. Heb. Še·lem·jaʹhu.
Znamená „má lampa je Jehova“. Heb. Ne·ri·jaʹhu.
„V devátém měsíci“, tj. kislevu, což je poexilní jméno devátého židovského lunárního měsíce, který odpovídá druhé polovině listopadu a první polovině prosince. Viz dodatek 8B.
Viz v. 12, ppč. „Delajáš“.
Viz v. 10 ppč.
Znamená „Jehova zápolil (vytrvával)“. Heb. Sera·jaʹhu.
Viz v. 14, ppč. „Šelemjáše“.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Muže.“ Heb. ʼiš.