Jeremjáš 32:1–44

32  Slovo, které přišlo k Jeremjášovi od Jehovy v desátém roce judského krále Sedekjáše,+ totiž v osmnáctém roce Nebukadrecarově.+  A tehdy vojenské síly babylónského krále obléhaly Jeruzalém;+ a prorok Jeremjáš, ten byl zadržován na Nádvoří stráže,+ které je v domě judského krále,  protože judský král Sedekjáš ho zadržel+ a řekl: „Jak to, že prorokuješ+ a říkáš: ‚Tak řekl Jehova: „Hle, dávám toto město do ruky babylónského krále a jistě je dobude;+  ani judský král Sedekjáš neunikne z ruky Chaldejců, neboť bude zcela jistě vydán do ruky babylónského krále a jeho ústa budou skutečně mluvit s ústy onoho a jeho vlastní oči dokonce uvidí oči onoho“‘;+  ‚a vezme Sedekjáše do Babylóna, a tam setrvá, dokud k němu neobrátím svou pozornost,‘+ je Jehovův výrok; ‚ačkoli stále válčíte proti Chaldejcům, nebudete mít úspěch‘?“+  A Jeremjáš přistoupil k tomu, aby řekl: „Přišlo ke mně Jehovovo slovo a říkalo:  ‚Hle, přichází k tobě Chanamel, syn tvého strýce Šalluma z otcovy strany, a říká: „Kup si mé pole, které je v Anatotu,+ protože ti patří výkupní právo, abys [je] koupil.“‘“+  Časem ke mně podle Jehovova slova na Nádvoří stráže+ vešel Chanamel, syn mého strýce z otcovy strany, a přistoupil k tomu, aby mi řekl: „Kup,* prosím, mé pole, které je v Anatotu,+ jenž je v Benjamínově zemi,+ neboť právo dědičného vlastnictví je tvoje a výkupní moc je tvoje. Kup si [je].“ Tehdy jsem věděl, že to bylo Jehovovo slovo.+  Přistoupil jsem tedy k tomu, abych koupil od Chanamela,+ syna svého strýce z otcovy strany, pole, jež bylo v Anatotu.+ A začal jsem mu odvažovat peníze,+ sedm šekelů* a deset kousků stříbra. 10  Pak jsem [to] napsal na listinu+ a připevnil pečeť+ a vzal jsem si svědky,+ když jsem vážil+ peníze na vahách. 11  Potom jsem vzal listinu o koupi, tu zapečetěnou podle přikázání a předpisů,+ a tu, která zůstala otevřená; 12  a dal jsem pak listinu o koupi Barukovi,+ synu Nerijáše,+ syna Machsejášova, před očima Chanamela, [syna] mého strýce z otcovy strany, a před očima svědků, těch, kteří se napsali na listinu o koupi,+ před očima všech Židů, kteří seděli na Nádvoří stráže.+ 13  Tu jsem přikázal před jejich očima Barukovi a řekl jsem: 14  „Tak řekl Jehova vojsk, BŮH Izraele: ‚Vezmi tyto listiny, tu listinu o koupi, ano tu zapečetěnou, a tu druhou listinu, jež zůstala otevřená,+ [a] uložíš je také do hliněné nádoby, aby vydržely mnoho dnů.‘ 15  Tak totiž řekl Jehova vojsk, BŮH Izraele: ‚Ještě se v této zemi budou kupovat domy a pole a vinice.‘“+ 16  A potom, co jsem dal listinu o koupi Barukovi,+ synu Nerijášovu,+ jsem se začal modlit k Jehovovi+ a říkat: 17  „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo!+ Hle, sám jsi udělal nebesa a zemi svou velkou mocí+ a svou vztaženou paží!+ Celá ta záležitost není příliš podivuhodná pro tebe,+ 18  Toho, který projevuje milující laskavost tisícům+ a oplácí provinění otců do náruče synů po nich,+ [pravého] Boha,* Velkého,+ Silného,*+ jehož jméno+ je Jehova vojsk,+ 19  velkého v radě+ a hojného v činech,+ tebe, jehož oči jsou otevřeny nade všemi cestami synů lidí,*+ abys dal každému podle jeho cest a podle ovoce jeho jednání;+ 20  tebe, který jsi postavil znamení a zázraky v egyptské zemi až po dnešek a v Izraeli a mezi lidmi,*+ aby sis pro sebe udělal jméno, právě jako v tento den.+ 21  A přistoupil jsi k tomu, abys vyvedl svůj lid Izrael z egyptské země+ se znameními a se zázraky+ a silnou rukou a vztaženou paží a s velikou strašlivostí.+ 22  Časem jsi jim dal tuto zemi, o které jsi přísahal jejich praotcům, že jim ji dáš,+ zemi, která oplývá mlékem a medem.+ 23  A přistoupili k tomu, aby vešli a vzali ji do vlastnictví,+ ale neposlouchali tvůj hlas a nechodili v tvém zákoně.+ Všechny věci, které jsi jim přikázal dělat, nedělali,+ takže jsi způsobil, aby je postihlo všechno tohle neštěstí.+ 24  Pohleď, muži přišli k městu s obléhacími náspy,+ aby je dobyli,+ a kvůli meči+ a hladu+ a moru+ bude samotné město jistě vydáno do ruky Chaldejců, kteří proti němu bojují;+ a co jsi řekl, to se stalo a tady [to] vidíš.+ 25  Přesto jsi mi sám řekl, Svrchovaný Pane Jehovo: ‚Kup si pole za peníze+ a vezmi si svědky‘,+ ačkoli město bude vydáno do ruky Chaldejců.“+ 26  Na to k Jeremjášovi přišlo Jehovovo slovo a říkalo: 27  „Zde jsem já, Jehova, BŮH všeho těla.+ Je pro mne vůbec nějaká záležitost příliš podivuhodná?+ 28  Proto tak řekl Jehova: ‚Hle, vydávám toto město do ruky Chaldejců a do ruky babylónského krále Nebukadrecara, a dobude je.+ 29  A Chaldejci, kteří proti tomuto městu bojují, vejdou a podpálí toto město ohněm a spálí+ je i domy, na jejichž střechách přinášeli obětní dým Baalovi a vylévali tekuté oběti jiným bohům,* aby mě uráželi.‘+ 30  ‚Izraelští synové a judští synové se totiž od svého mládí prokazují být jen jako ti, kteří činí, co je špatné v mých očích;+ vždyť izraelští synové mě dokonce urážejí dílem svých rukou,‘+ je Jehovův výrok. 31  ‚Vždyť tohle město se ode dne, kdy je postavili, až po tento den neprokázalo být [jako] nic jiného než příčina hněvu ve mně+ a příčina vzteku ve mně, abych je odstranil od svého obličeje,+ 32  kvůli vší špatnosti izraelských synů+ a judských synů,+ kterou činili, aby mě uráželi,+ oni, jejich králové,+ jejich knížata,+ jejich kněží+ a jejich proroci+ a judští muži* a obyvatelé Jeruzaléma. 33  A obraceli se ke mně zády, a ne obličejem;+ třebaže byli vyučováni, když se časně vstávalo a vyučovalo se, nikdo z nich nenaslouchal, aby přijal ukázňování.+ 34  A své ohavnosti dávali do domu, nad nímž se vzývá mé vlastní jméno, aby jej poskvrnili.+ 35  Nastavěli navíc Baalovy výšiny,+ které jsou v údolí syna Hinnomova,*+ aby přiměli své syny a své dcery procházet [ohněm]+ k Molekovi,+ něco, co jsem jim nepřikázal+ ani mi to nevyvstalo v srdci, abych učinil tu odpornou věc+ proto, abych přiměl Judu hřešit.‘+ 36  A nyní proto tak řekl Jehova, BŮH Izraele, o tomto městě, o kterém říkáte, že bude jistě vydáno do ruky babylónského krále mečem a hladem a morem:+ 37  ‚Hle, sbírám je ze všech zemí, do kterých je rozeženu ve svém hněvu a ve svém vzteku a ve velkém rozhořčení;+ a přivedu je zpět na toto místo a nechám je bydlet v bezpečí.+ 38  A jistě se stanou mým lidem+ a sám se stanu jejich Bohem.+ 39  A dám jim jedno srdce+ a jednu cestu, aby se mě vždycky* báli pro dobro své a svých synů po sobě.+ 40  A uzavřu s nimi smlouvu trvající na neurčito,+ že se [z místa] za nimi neobrátím zpět, abych jim činil dobro;+ a vložím jim do srdce bázeň přede mnou, aby ode mne neodbočili.+ 41  A budu nad nimi jásat, abych jim činil dobro,+ a zasadím je v této zemi+ v opravdovosti* celým svým srdcem a celou svou duší.‘“ 42  „Tak totiž řekl Jehova: ‚Právě jak jsem na tento lid uvedl všechno to velké neštěstí, tak na ně uvádím všechnu dobrotu, o níž vzhledem k nim mluvím.+ 43  A jistě se budou kupovat pole* v této zemi,+ o níž budete říkat: „Je to opuštěný úhor+ bez člověka* a domácího zvířete. Byla vydána do ruky Chaldejců.“‘+ 44  ‚Za peníze si lidé nakoupí pole a bude se [to] zaznamenávat do listiny+ a pečetit a budou se brát svědci+ v Benjamínově zemi+ a v okolí Jeruzaléma+ a v judských městech+ a v městech hornatého kraje a v městech nížiny*+ a v  městech jihu,*+ protože přivedu zpět jejich zajatce,‘+ je Jehovův výrok.“

Poznámky

Nebo „Získej“.
Šekel vážil 11,4 g.
„[Pravého] Boha.“ Heb. ha·ʼElʹ. Viz dodatek 1G.
Silného.“ Heb. hag·Gib·bórʹ. Srovnej Iz 9:6 a Iz 10:21, ppč. „Bohu“.
„Synů lidí.“ Heb. benéʹ ʼa·dhamʹ.
Nebo „a mezi jinými lidmi“. Heb. u·va·ʼa·dhamʹ.
Bohům.“ Heb. leʼ·lo·himʹ.
„A ... muži.“ Heb. weʼišʹ, j. č., ale v kolektivním smyslu.
Viz dodatek 4C.
Dosl. „po všechny dny“.
„V opravdovosti (pravdě).“ Heb. be·ʼemethʹ.
Dosl. „se bude kupovat pole“, j. č., ale v kolektivním smyslu.
„Člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „Šefely“.
Nebo „Negebu“.