Jeremjáš 3:1–25

3  Je rčení: „Kdyby muž* poslal pryč svou manželku,* a ona by od něho skutečně odešla a stala se [manželkou] jiného muže, měl by se k ní ještě někdy vrátit?“+ Nebyla ta země* rozhodně znečištěna?+ „A ty* sama ses dopustila prostituce s mnoha druhy;+ a mělo by [dojít k] návratu ke mně?“+ je Jehovův výrok.  „Pozvedni oči k vyšlapaným stezkám a viz.+ Kde jen jsi nebyla znásilněna?*+ Podél cest jsi kvůli nim sedala jako Arab v pustině;+ a stále znečišťuješ zemi svými skutky prostituce a svou špatností.+  Zadržují se tedy vydatné spršky,+ a nepřišel dokonce ani jarní déšť.+ A čelo manželky, která se dopouští prostituce, se stalo tvým. Odmítla jsi se cítit pokořena.+  Voláš ke mně od nynějška: ‚Můj Otče,+ jsi důvěrný přítel mého mládí!+  Měl by někdo zůstat rozezlen na neurčitý čas nebo [něco] pozorovat navždy?‘+ Pohleď, promluvila jsi a přistoupila jsi k tomu, abys dělala špatné věci a získávala převahu.“+  A Jehova přistoupil k tomu, aby mi za dnů krále Josijáše+ řekl: „‚Viděl jsi, co udělala nevěrnice Izrael?*+ Chodí na každou vysokou horu+ a pod každý bujný strom,+ aby se tam dopouštěla prostituce.+  A potom, co to všechno činila, jsem říkal, aby se vrátila dokonce ke mně, ale nevrátila se;+ a Juda stále hleděla na svou vlastní zrádnou sestru.+  Když jsem to uviděl, právě proto, že nevěrnice Izrael zcizoložila, poslal jsem ji pryč+ a přistoupil jsem k tomu, abych jí dal potvrzení o úplném rozvodu;+ přesto zrádně jednající Juda, její sestra, nedostala strach, ale sama také začala chodit a dopouštět se prostituce.+  A k její prostituci došlo kvůli [jejímu] lehkovážnému názoru, a znečišťovala zemi+ a cizoložila s kameny a se stromy;+ 10  a i přesto všechno se její zrádná sestra Juda ke mně nevrátila celým srdcem,+ jen falešně,‘+ je Jehovův výrok.“ 11  A Jehova přikročil k tomu, aby mi řekl: „Nevěrnice Izrael prokázala, že její vlastní duše je spravedlivější než zrádně jednající Juda.+ 12  Jdi,* a vyhlásíš tato slova k severu+ a řekneš: ‚„Navrať se přece, odpadlý Izraeli,“ je Jehovův výrok.‘+ ‚„Nenechám na vás [hněvivě] dopadnout svůj obličej,+ neboť jsem věrně oddaný,“+ je Jehovův výrok.‘ ‚„Nezůstanu rozezlený na neurčitý čas.+ 13  Jen si povšimni svého provinění, neboť jsi přestoupila proti Jehovovi, svému Bohu.*+ A dále jsi rozptylovala své cesty k cizím lidem+ pod každým bujným stromem,+ ale mému hlasu jste nenaslouchali,“ je Jehovův výrok.‘“ 14  „Vraťte se, odpadlí synové,“+ je Jehovův výrok. „Vždyť jsem se sám stal vaším manželským vlastníkem;+ a vezmu vás, jednoho z města a dva z rodiny, a přivedu vás k Sionu.+ 15  A dám vám pastýře v souhlasu se svým srdcem+ a jistě vás budou sytit* s poznáním a pochopením.+ 16  A stane se, že vás přibude a jistě v těch dnech ponesete v zemi* ovoce,“ je Jehovův výrok.+ „Už nebudou říkat: ‚Truhla Jehovovy smlouvy!‘+ ani nevstoupí do srdce ani na ni nebudou vzpomínat+ nebo ji postrádat, a už nebude udělána. 17  V tom čase budou Jeruzalém nazývat Jehovovým trůnem;+ a k němu budou společně přivedeny všechny národy+ k Jehovovu jménu v Jeruzalémě+ a už nebudou chodit za zatvrzelostí svého špatného srdce.“+ 18  „V těch dnech budou kráčet, judský dům po boku* izraelského domu,+ a společně+ vyjdou ze severní země do země, kterou jsem dal jako dědičné vlastnictví vašim* praotcům.+ 19  A sám jsem řekl: ‚Jak [jen] jsem přistoupil k tomu, abych tě* umístil mezi syny a abych ti dal žádoucí zemi,+ dědičné vlastnictví ozdoby vojsk národů!‘ A dále jsem řekl: ‚„Můj Otče!“+ na mne budete volat, budete mě následovat a neobrátíte se zpět.‘ 20  ‚Opravdu, [jako] manželka* zrádně odešla od svého druha,+ tak jste vy, izraelský dome, jednali zrádně se mnou,‘+ je Jehovův výrok.“ 21  Na vyšlapaných stezkách bylo slyšet zvuk, pláč, snažné prosby izraelských synů. Vždyť převrátili svou cestu;+ zapomněli na Jehovu, svého Boha.*+ 22  „Vraťte se, odpadlí synové.+ Uzdravím váš odpadlý stav.“*+ „Zde jsme! Přišli jsme k tobě, neboť ty, Jehovo, jsi náš Bůh.+ 23  Pahorky a hlučení na horách+ opravdu patří falši.+ Záchrana Izraele je opravdu v Jehovovi, našem Bohu.+ 24  Ta hanebná věc+ však od našeho mládí pohlcovala lopotu našich praotců, jejich stáda bravu a jejich stáda dobytka, jejich syny a jejich dcery. 25  Uléháme ve své hanbě+ a stále nás přikrývá naše pokoření;+ vždyť jsme hřešili vůči Jehovovi, našemu Bohu,+ my a naši otcové od našeho mládí až po tento den,+ a neposlouchali jsme hlas Jehovy, našeho Boha.“+

Poznámky

Nebo „manžel“. Heb. ʼiš.
„Manželku (ženu).“ Heb. ʼiš·tóʹ.
„Země“, MTSy; LXXVg „žena“.
„Ty“, ž. r., j. č., určeno Jeruzalému neboli Sionu.
„Znásilněna“, M; Mmargin „se s tebou neleželo“.
Dosl. „nevěrnost (odpadlictví), Izrael“, čímž je Izrael označen jako konkrétní příklad nevěrnosti neboli odpadlictví.
Viz 2:2, ppč. „jdi“.
„Svému Bohu.“ Heb. ʼElo·haʹjikh, mn. č.
Nebo „pást“.
„V zemi.“ Heb. ba·ʼaʹrec.
Nebo „až k“.
„Vašim“, mn. č., MVg; TLXXSy „jejich“.
„Tě“, ž. r.
Nebo „žena“. Heb. ʼiš·šahʹ.
„Svého Boha.“ Heb. ʼElo·hé·hemʹ, mn. č.
Nebo „váš stav nevěrnosti“. Dosl. „vaše nevěrnosti“.