Jeremjáš 23:1–40

23  „Běda pastýřům, kteří ničí a rozptylují ovce mé pastvy!“+ je Jehovův výrok.  Proto tak řekl Jehova, BŮH Izraele, proti pastýřům, kteří pasou můj lid: „Rozptýlili jste mé ovce; a stále jste je rozháněli a neobrátili jste k nim svou pozornost.“+ „Hle, obracím svou pozornost na vás pro špatnost vašich jednání,“+ je Jehovův výrok.  „A sám sesbírám ostatek ze svých ovcí ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal,+ a přivedu je zpátky na jejich pastvinu,+ a jistě budou plodné a přibude [jich].+  A vzbudím nad nimi pastýře, kteří je opravdu budou pást;+ a už se nebudou bát ani nebudou postiženy žádným zděšením,+ a žádná nebude chybět,“ je Jehovův výrok.  „Pohleď, přicházejí dny,“ je Jehovův výrok, „a vzbudím Davidovi spravedlivý výhonek.+ A král bude jistě vládnout+ a jednat s rozvahou a bude v zemi vykonávat právo a spravedlnost.+  V jeho dnech bude Juda zachráněn,+ i Izrael bude přebývat v bezpečí.+ A to je jeho jméno, kterým bude nazýván: Jehova je naše spravedlnost.“*+  „Proto pohleď, přicházejí dny,“ je Jehovův výrok, „a už nebudou říkat: ‚Je živý Jehova, který vyvedl izraelské syny z egyptské země‘,+  ale: ‚Je živý Jehova, který vyvedl a přivedl potomstvo* izraelského domu ze severní země a ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal‘, a jistě budou bydlet na své vlastní zemské půdě.“+  Pokud jde o proroky, mé srdce se ve mně zlomilo. Všechny mé kosti se začaly třást. Stal jsem se podobným muži,* který je opilý,+ a podobným zdatnému muži,* jehož přemohlo víno, kvůli Jehovovi a kvůli jeho svatým slovům. 10  Vždyť země se naplnila+ cizoložníky.*+ Kvůli prokletí* totiž země truchlí,+ pastviny v pustině uschly;+ a jejich způsob jednání se prokazuje být špatný a jejich moc není správná. 11  „Vždyť prorok i kněz se znečistili.+ Také ve svém vlastním domě jsem našel jejich špatnost,“+ je Jehovův výrok. 12  „Proto se jejich cesta pro ně stane podobnou kluzkým místům+ v temnotě, kam budou strčeni, a jistě padnou.“+ „Přivedu na ně totiž neštěstí, rok, kdy se jim dostane pozornosti,“+ je Jehovův výrok. 13  „A u samařských+ proroků jsem viděl nesprávnost.* Jednali jako proroci [podněcovaní] Baalem+ a stále působí, aby můj lid, ano Izrael, bloudil.+ 14  A u jeruzalémských proroků jsem uviděl hrozné věci+ — dopouštějí se cizoložství+ a chodí ve falši;+ a posilují ruce zločinců, aby se neodvrátili+ každý od své vlastní špatnosti. Všichni se pro mne stali podobnými Sodomě+ a jeho obyvatelé podobnými Gomoře.“+ 15  Proto tak řekl Jehova vojsk proti prorokům: „Hle, působím, aby jedli pelyněk, a dám jim pít otrávenou vodu.+ Vždyť od jeruzalémských proroků se rozešlo odpadnutí+ do celé země.“ 16  Tak řekl Jehova vojsk: „Nenaslouchejte slovům proroků, kteří vám prorokují.+ Působí, že se stáváte marnými.+ Mluví vidění svého vlastního srdce+ — ne z Jehovových úst.+ 17  Znovu a znovu říkají těm, kdo jsou ke mně neuctiví: ‚Jehova mluvil: „Budete mít pokoj.“‘+ A každému, kdo chodí v zatvrzelosti svého srdce,+ řekli: ‚Nepřijde na vás žádné neštěstí.‘+ 18  Vždyť kdo stál v Jehovově důvěrné skupině,+ aby viděl a slyšel jeho slovo?+ Kdo věnoval pozornost jeho slovu, aby je slyšel?+ 19  Pohleďte, jistě vyjde Jehovova větrná bouře, vztek, dokonce vířící vichřice.+ Vírem se snese na hlavu ničemných.+ 20  Jehovův hněv se neobrátí zpět, dokud on nevykoná+ a dokud neuskuteční myšlenky svého srdce.+ V konečné části dnů o tom budete uvažovat s porozuměním.+ 21  Neposlal jsem ty proroky, přesto běželi sami. Nemluvil jsem k nim, přesto sami prorokovali.+ 22  Kdyby však byli stáli v mé důvěrné+ skupině, pak by byli dali mému lidu slyšet má vlastní slova a způsobili by, aby se obrátili zpět od své špatné cesty a od špatnosti svých jednání.“+ 23  „Jsem Bohem* blízko,“ je Jehovův výrok, „a ne Bohem daleko?“+ 24  „Nebo se může nějaký muž* skrýt ve skrýších, a já ho neuvidím?“+ je Jehovův výrok. „Nenaplňuji skutečně nebesa a zemi?“+ je Jehovův výrok. 25  „Slyšel jsem, co říkali proroci, kteří v mém vlastním jménu prorokují faleš+ a říkají: ‚Měl jsem sen! Měl jsem sen!‘+ 26  Jak dlouho to bude existovat v srdci proroků, kteří prorokují faleš a kteří jsou proroky šalby svého vlastního srdce?+ 27  Pomýšlejí na to, že prostřednictvím svých snů, které si stále vypravují navzájem, přimějí můj lid, aby zapomněl na mé jméno,+ právě jako jejich otcové zapomněli na mé jméno prostřednictvím Baala.+ 28  Prorok, u něhož je sen, ať vypravuje ten sen; ale ten, u něhož je mé vlastní slovo, ať mluví mé slovo pravdivě.“+ „Co má sláma společného s obilím?“+ je Jehovův výrok. 29  „Není mé slovo rovněž jako oheň,“+ je Jehovův výrok, „a jako kovářské kladivo, které rozbíjí skalní útes?“+ 30  „Hle, proto jsem proti těm prorokům,“+ je Jehovův výrok, „těm, kdo ukrádají má slova, každý svému druhovi.“+ 31  „Hle, jsem proti těm prorokům,“ je Jehovův výrok, „těm, kdo používají svůj jazyk, aby pronesli: ‚Výrok!‘“*+ 32  „Hle, jsem proti prorokům falešných snů,“ je Jehovův výrok, „kteří je vyprávějí a působí, že můj lid bloudí kvůli jejich falším+ a kvůli jejich vychloubání.“+ „Ale neposlal jsem je ani jsem jim nepřikázal. Rozhodně tedy tomuto lidu neprospějí,“+ je Jehovův výrok. 33  „A když se tě tento lid nebo prorok nebo kněz zeptá a řekne: ‚Jaké je Jehovovo břemeno?‘,*+ řekneš jim také: ‚„Vy jste — ach, jaké břemeno!*+ A jistě vás opustím,“+ je Jehovův výrok.‘ 34  Pokud jde o proroka nebo kněze nebo lid, kteří říkají: ‚Jehovovo břemeno!‘, na toho muže* a na jeho domácnost také obrátím svou pozornost.+ 35  Tak stále říkáte každý svému bližnímu a každý svému bratrovi: ‚Co Jehova odpověděl? A co Jehova mluvil?‘+ 36  Ale o Jehovově břemeni+ se již nezmiňujete,+ protože tím břemenem se stává každému jeho vlastní slovo;+ změnili jste slova živého Boha,*+ Jehovy vojsk, našeho Boha. 37  Tak řekneš prorokovi: ‚Jakou odpověď ti dal Jehova? A co Jehova mluvil?+ 38  A jestliže dál říkáte „Jehovovo břemeno“, proto tak řekl Jehova: „Jelikož říkáte: ‚Toto slovo je právě Jehovovo břemeno‘, když jsem k vám stále posílal a říkal: ‚Nebudete říkat „Jehovovo břemeno“!‘, 39  proto zde jsem! A s konečnou platností vás zanedbám+ a opustím vás a město, které jsem dal vám a vašim praotcům — z [místa] před sebou.+ 40  A uvedu na vás pohanu na neurčitý čas, a pokoření na neurčitý čas, jež nebude zapomenuto.“‘“+

Poznámky

Jehova je naše spravedlnost.“ Heb. Jehwahʹ Cidh·qeʹnu.
Dosl. „semeno“.
„Podobným muži.“ Heb. keʼišʹ.
„A podobným zdatnému muži.“ Heb. u·khegheʹver.
„Cizoložníky.“ Lat. a·dulʹte·ris.
Nebo „přísežné kletbě“. Heb. ʼa·lahʹ.
Nebo „nepatřičnost“.
„Bohem.“ Heb. ha·ʼElo·héʹ. Na tomto místě ha je tázací částice uvádějící otázku.
„Nějaký muž.“ Heb. ʼiš.
„A řeknou: ‚Jehova říká‘“, Vg; Sy „a říkají: ‚Tak řekl sám Jehova‘“.
Nebo „Jaké je ... prohlášení?“. Heb. mah-mas·saʼʹ.
„Vy jste — ach, jaké břemeno!“, jestliže se heb. text čte ʼat·temʹ mah-mas·saʼʹ; LXXVgc „Vy jste to břemeno“; M(heb.) ʼeth-mah-mas·saʼʹ, „Ten výrok: ‚Jaké je to břemeno?‘!“. Jeremjáš byl veden k tomu, aby na otázku lidu odpověděl slovní hříčkou.
„Toho muže.“ Heb. ha·ʼišʹ ha·huʼʹ.
„Živého Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ chai·jimʹ, obojí mn. č.