Jeremjáš 22:1–30

22  Tak řekl Jehova: „Sejdi do domu judského krále a budeš tam mluvit toto slovo.  A řekneš: ‚Slyš Jehovovo slovo, judský králi, který sedíš na Davidově trůnu,+ ty se svými sluhy a svým lidem, s těmi, kdo vcházejí těmito branami.+  Tak řekl Jehova: „Konejte právo a spravedlnost a osvobozujte toho, kdo je olupován, z ruky toho, kdo šidí; a nezacházejte krutě s žádným cizím usedlíkem,* chlapcem bez otce nebo vdovou.+ Nečiňte [jim] násilí.+ A neprolévejte na tomto místě žádnou nevinnou krev.+  Jestliže totiž budete rozhodně uskutečňovat toto slovo, jistě také budou branami tohoto domu vjíždět králové sedící za Davida na jeho trůnu,+ pojedou na dvoukolých vozech a na koních, on se svými sluhy a svým lidem.“‘+  ‚Ale když neposlechnete tato slova, já přísahám při sobě,‘+ je Jehovův výrok, ‚že se z tohoto domu stane pouhé zpustošené místo.‘+  Tak totiž řekl Jehova o domě judského krále: ‚Jsi pro mne jako Gilead, hlava* Libanonu.+ Určitě z tebe udělám pustinu;+ pokud jde o města, ani jedno nebude obýváno.+  A posvětím proti tobě ty, kdo přinášejí zkázu,+ každého* a jeho zbraně;+ a podetnou vaše nejvybranější cedry+ a způsobí, že padnou do ohně.+  A mnoho národů skutečně bude procházet kolem tohoto města a budou si navzájem říkat: „Proč Jehova udělal něco takového tomu velkému městu?“+  A budou muset říci: „Protože opustili smlouvu Jehovy, svého Boha,+ a přistoupili k tomu, aby se klaněli jiným bohům* a aby jim sloužili.“‘+ 10  Neplačte pro mrtvého+ a neprojevujte mu účast. Plačte usedavě pro toho, kdo odchází, neboť se už nevrátí a opravdu neuvidí zemi svých příbuzných. 11  Tak totiž řekl Jehova o judském králi Šallumovi,*+ synu Josijášovu, který vládne místo svého otce Josijáše+ [a] který vyšel z tohoto místa: ‚Už se tam nevrátí. 12  Zemře totiž na místě, kam ho vzali do vyhnanství, a tuto zemi už neuvidí.‘+ 13  Běda tomu, kdo si staví dům,+ ale ne se spravedlností, a své horní místnosti, ale ne s právem, tím, že využívá svého bližního, který slouží zadarmo a jemuž nedává jeho mzdu;+ 14  tomu, kdo říká: ‚Postavím si prostorný dům a pohodlné horní místnosti;+ a rozšíří se pro něj má okna a obložení stěn bude z cedru+ a natřené rumělkou.‘+ 15  Budeš dále vládnout, protože soutěžíš používáním cedru? Pokud jde o tvého otce, což nejedl a nepil a nevykonával právo a spravedlnost?+ V tom případě se mu vedlo dobře.+ 16  Ujal se právního nároku ztrápeného a chudého.+ V tom případě se vedlo dobře. ‚Nebyl to případ toho, že mě znal?‘ je Jehovův výrok. 17  ‚Tvé oči a tvé srdce určitě nejsou na ničem než na tvém nepoctivém zisku+ a na krvi nevinného, abys [ji] prolil,+ a na šizení a na vydírání, abys [v nich] pokračoval.‘ 18  Proto tak řekl Jehova o judském králi Jehojakimovi,+ synu Josijášovu: ‚Nebudou pro něho bědovat: „Běda, můj bratře! A běda, [má] sestro!“ Nebudou pro něho bědovat: „Běda, pane! A běda, jeho důstojnost!“+ 19  Bude pohřben pohřbem osla,+ bude vlečen a odhozen za brány Jeruzaléma.‘+ 20  Vystup na Libanon+ a křič a na Bašanu+ vydej svůj* hlas. A křič z Abarimu,*+ protože všichni, kdo tě vřele milovali, jsou zlomeni.+ 21  Mluvil jsem s tebou, když jsi byla bezstarostná.+ Řekla jsi: ‚Nebudu poslouchat.‘+ To byla tvá cesta od mládí, neboť jsi neposlouchala můj hlas.+ 22  Vítr bude pást všechny tvé vlastní pastýře;+ a pokud jde o ty, kdo tě vřele milují, ti půjdou do zajetí.+ V ten čas totiž budeš zahanbena a jistě se budeš cítit pokořena pro všechno své neštěstí.+ 23  Ty, která bydlíš v Libanonu,+ uhnízděná v cedrech,+ jak budeš jistě vzdychat, až na tebe přijdou bolestivé porodní křeče,+ porodní bolesti, jaké [má] rodička!“+ 24  „‚Jakože jsem živý,‘ je Jehovův výrok, ‚i kdyby byl judský král Konjáš,*+ syn Jehojakimův,+ pečetním prstenem+ na mé pravici, stáhl bych tě odtamtud!+ 25  A dám tě* do ruky těch, kdo usilují o tvou duši,+ a do ruky těch, kterých se strachuješ, a do ruky babylónského krále Nebukadrecara a do ruky Chaldejců.+ 26  A vyvrhnu tebe a tvou matku,+ která tě zrodila, do jiné země, v níž jste se nenarodili, a tam zemřete.+ 27  A do země, k níž budou pozvedat svou duši,* aby se vrátili, tam se nevrátí.+ 28  Je tento muž* Konjáš+ pouhá opovrhovaná forma rozražená na kusy+ nebo nádoba, v níž není potěšení?+ Proč jen mají být on a jeho potomstvo svrženi a vhozeni do země, kterou neznali?‘+ 29  Země, země, země, slyš Jehovovo slovo.+ 30  Tak řekl Jehova: ‚Zapište toho muže jako bezdětného,+ jako zdatného muže, který nebude mít za svých dnů žádný úspěch; vždyť z jeho potomstva nebude mít úspěch ani jediný,+ takže by seděl na Davidově trůně+ a ještě panoval v Judovi.‘“

Poznámky

Nebo „dočasným usedlíkem“.
Nebo „vrchol; vrcholek“.
„Každého.“ Heb. ʼiš.
„Šallumovi“, MTLXXSyVg; LXXLagardian „Joachazovi“.
„Svůj“, ž. r., j. č., vztahuje se na město.
Nebo „z pohraničí“. Heb. me·ʽAva·rimʹ.
„Konjáš“, M(heb. Kon·jaʹhu)T; LXXSyVg „Jekonjáš“; ve 2Kr 24:6–15 „Jehojakin“. Vnuk Josijáše.
„Tě“, m. r., j. č.
„Svou duši (touhu duše).“ Heb. naf·šamʹ; řec. psy·chaisʹ au·tonʹ; lat. aʹni·mam suʹam.
„Tento muž.“ Heb. ha·ʼišʹ haz·zehʹ.