5. Mojžíšova 32:1–52
32 „Dopřejte sluchu, nebesa, a nechte mě mluvit;a ať země slyší řeči mých úst.+
2 Mé poučení bude kanout jako déšť,+a má řeč se bude řinout jako rosa,+jako jemné deště na trávu+a jako vydatné spršky na rostlinstvo.+
3 Budu totiž oznamovat jméno Jehovy.*+Připisujte přece velikost našemu Bohu!+
4 Skála, dokonalá je jeho činnost,*+neboť všechny jeho cesty jsou právo.+Bůh* věrnosti,+ u něhož není bezpráví;+je spravedlivý a přímý.+
5 Jednali* zhoubně ze své strany;*+nejsou jeho dětmi, je [to] jejich vlastní vada.*+Generace pokřivená a převrácená!+
6 To Jehovovi* tak činíte,+lide hloupý a nemoudrý?+Není snad tvým Otcem, který tě vytvořil,+On, který tě udělal a přistoupil k tomu, aby ti dal stálost?+
7 Pamatuj na staré dny,+uvažujte o minulých letech, z generace na generaci;zeptej se svého otce, a může ti [to] povědět,+svých starců, a mohou ti to říci.+
8 Když Nejvyšší dával národům dědictví,*+když rozděloval Adamovy syny* jednoho od druhého,+přistoupil k tomu, aby upevnil hranici národů+s ohledem na počet izraelských synů.+
9 Jehovovým podílem je* totiž jeho lid;+Jákob je příděl, jejž dědí.+
10 Našel ho v zemi pustiny+a v prázdné* vyjící poušti.+Začal ho obklopovat,+ aby se o něho postaral,+aby ho bedlivě střežil jako zřítelnici svého oka.+
11 Právě jako orel natřásá své hnízdo,plachtí nad svými opeřenými mláďaty,+rozestírá křídla, bere je,nosí je na svých perutích,+
12 Jehova ho sám vodil,+a nebyl s ním žádný cizozemský bůh.*+
13 Nechával ho jezdit po výšinách země,+takže jedl* výnos pole.+A dával mu sát med ze skalního útesu+a olej z křemenné skály,+
14 máslo* dobytka a mléko bravu+společně s tukem beranůa ovčí samce, bašanské plemeno, a kozly+společně s ledvinným tukem pšenice;+a krev hroznu jsi píval jako víno.*+
15 Když začal Ješurun*+ tučnět, pak kopal.*+Ztučněl jsi, ztloustl jsi, přecpal ses.+Opustil tedy Boha,* který ho udělal,+a opovrhl Skálou*+ své záchrany.
16 Začali ho podněcovat k žárlivosti+ cizími bohy,+uráželi ho odpornými věcmi.+
17 Obětovali démonům,* ne Bohu,*+bohům,* jež [předtím] neznali,+novým, kteří nedávno přišli,+s nimiž nebyli vaši praotcové obeznámeni.*
18 Na Skálu, jež byla tvým otcem, jsi zapomínal+a začal jsi vypouštět z paměti Boha, Toho, který tě v porodních bolestech zrodil.+
19 Když to Jehova* viděl, potom si jich přestal vážit+pro mrzutost, kterou působili jeho synové a jeho dcery.
20 Řekl tedy: ‚Ať před nimi skryji svůj obličej,+ať vidím, jaký pak bude jejich konec.Jsou totiž generací zvrácenosti,+syny, v nichž není věrnost.+
21 Oni, oni mě podnítili k žárlivosti tím, co není bohem,+rozmrzeli mě svými marnými modlami;*+a já, já je podnítím k žárlivosti tím, co není lidem,+hloupým národem je urazím.+
22 Oheň se totiž zažehl v mém hněvu+a propálí se dolů do šeolu, [do] nejnižšího místa,*+a stráví zemi a její výnos+a zapálí základy hor.+
23 Zvětším nad nimi neštěstí,+vynaložím na ně své šípy.+
24 Budou vyčerpáni hladem+ a stráveni palčivou horečkou+a hořkým zničením.+A pošlu na ně zuby zvířat+s jedem plazů z prachu.+
25 Venku je bude olupovat meč+a uvnitř* úlek,+jak mladého muže, tak pannu,+tak kojence spolu s šedovlasým mužem.+
26 Byl bych řekl: „Rozeženu je,*+způsobím, aby zmínka o nich u smrtelných lidí přestala“,+
27 kdybych se nebál mrzutosti od nepřítele,+že by si to jejich protivníci mohli špatně vyložit,+že by snad řekli: „Naše ruka* se prokázala [jako] nadřazená,+a nebyl to Jehova, kdo to všechno zařídil.“+
28 Jsou totiž národem, na němž rada hyne,+a není mezi nimi porozumění.+
29 Ach, kdyby byli moudří!+ Pak by se nad tím zahloubali.+Uvažovali by o svém pozdějším konci.+
30 Jak by mohl jeden pronásledovat tisíca dva [mohli] zahnat na útěk deset tisíc?+Jedině tak, že je prodala* jejich Skála,+a Jehova se jich vzdal.*
31 Jejich skála totiž není jako naše Skála,*+dokonce naši nepřátelé jsou ti, kdo rozhodují.*+
32 Jejich réva je totiž z révy sodomskéa z gomorských teras.+Jejich zrna vína jsou zrna jedu,a jejich hrozny jsou hořké.+
33 Jejich víno je jed velikých hadůa krutý kobří jed.+
34 Není to snad uloženo u mne,s pečetí k tomu připojenou v mé zásobárně?*+
35 Má je pomsta a odplata.+V ustanovený čas se bude jejich noha pohybovat nejistě.+Den jejich pohromy je totiž blízko,+a události na ně přichystané opravdu chvátají.‘+
36 Jehova bude totiž soudit svůj lid+a pocítí lítost nad svými sluhy,+protože uvidí, že zmizela opora*a je tu jenom někdo bezmocný a bezcenný.*
37 A jistě řekne: ‚Kde jsou jejich bohové,*+skála, u níž hledali útočiště,*+
38 kdo jídával tuk jejich obětí,+píval víno jejich tekutých obětí?+Ať vstanou a pomohou vám.+Ať se vám stanou skrýší.+
39 Vizte nyní, že já — já to jsem*+a nejsou spolu se mnou žádní bohové.+Usmrcuji i oživuji.*+Krutě jsem ranil+ a já — já uzdravím,+a nikdo nevychvacuje z mé ruky.+
40 Pozvedám totiž ruku k nebi [v přísaze]+a opravdu říkám: „Jakože jsem živý na neurčitý čas“,*+
41 jestliže vskutku ostřím svůj třpytivý meč,*+a má ruka se chápe soudu,+oplatím pomstou svým protivníkům+a dám odplatu těm, kdo mě prudce nenávidí.+
42 Své šípy opojím krví,+zatímco můj meč bude jíst maso,+krví zabitých a zajatců,*hlavami vůdců nepřítele.‘*+
43 Radujte se, národy, s jeho lidem,*+neboť pomstí krev svých sluhů+a oplatí pomstou svým protivníkům+a vskutku vykoná smíření za zemskou půdu svého lidu.“*
44 Tak Mojžíš přišel a mluvil všechna slova této písně, aby to lid slyšel,*+ on a Hošea,* syn Nunův.+
45 Když Mojžíš domluvil všechna tato slova k celému Izraeli,
46 přikročil k tomu, aby jim řekl: „Uplatněte na své srdce všechna slova, která k vám dnes mluvím pro výstrahu,*+ abyste přikázali svým synům, ať dbají, aby činili všechna slova tohoto zákona.+
47 Není to totiž pro vás žádné nehodnotné slovo,+ ale znamená váš život+ a tímto slovem můžete prodloužit své dny na půdě, k níž překračujete Jordán, abyste ji vzali do vlastnictví.“+
48 A Jehova téhož dne přistoupil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl:
49 „Vyjdi na tuto abarimskou* horu,+ horu Nebo,+ která je v moabské zemi, která je čelem k Jerichu, a pohleď na zemi Kanaán, kterou dávám izraelským synům jako vlastnictví.+
50 Potom zemři na hoře, na kterou vycházíš, a buď připojen ke svému lidu,+ právě jako tvůj bratr Áron zemřel na hoře Hor+ a byl připojen ke svému lidu,
51 protože jste se mnou jednali nepatřičně+ uprostřed izraelských synů u vod+ Meriba u Kadeše v pustině Cin, protože jste mě neposvětili* uprostřed izraelských synů.+
52 Na dálku totiž uvidíš tu zemi, ale nepůjdeš tam, do země, kterou dávám izraelským synům.“+
Poznámky
^ Viz dodatek 1C §1.
^ „Skála, dokonalá je jeho činnost.“ Heb. hac·Curʹ ta·mimʹ po·ʽolóʹ; LXX „Bůh, pravá jsou jeho díla“; Sy „Neboť bez vady (neposkvrněná) jsou jeho díla“; Vg „Boží díla jsou dokonalá“.
^ „Bůh“, M(heb. ʼEl)Sam; řec. The·osʹ; lat. Deʹus.
^ „Jednali“, SamLXXSyVg; M „Jednal“.
^ Nebo „zhoubně vůči němu“.
^ „Hřešili; provinilé děti mu nepatří“, LXX.
^ Viz dodatek 1C §1.
^ „Když Nejvyšší rozděloval národy“, LXXSyVg. Patrně odvozovali heb. sloveso od kmene, který vypadá podobně a znamená „prosévat; nechat procházet sítem“. Podle toho bylo v M uvedeno: „Když Nejvyšší roztrousil národy [jakoby sítem].“ Tato myšlenka je paralelou či básnickým protějškem druhé části tohoto verše. Viz VT, sv. II, 1952, s. 356, 357.
^ Nebo „syny pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „A Jehovovým podílem se stal“, LXX.
^ „Bůh.“ MSam(heb.) ʼel; řec. the·osʹ.
^ Nebo „a nadále jedl“, M; Vg „aby mohl jíst“; Sam „přiměl ho jíst“; LXX „přiměl je jíst“.
^ Nebo „tvaroh“.
^ „Víno.“ Heb. chaʹmer, tj. dosud pěnící, kvasící víno.
^ Znamená „Přímý“; čestný titul Izraele. Heb. Ješu·runʹ.
^ „A Jákob jedl a naplnil se, a milovaný kopal“, LXX (podání Sam je podobné); Vg „Drahý ztloustl a kopal“.
^ „Boha“, MSam. Heb. ʼElóʹah, první výskyt tvaru j. č. slova ʼElo·himʹ; řec. The·onʹ; lat. Deʹum. Viz Job 3:4 ppč.
^ „Skálou.“ Heb. Cur; LXXVg „Bohem“; Sy „Silným (Mocným)“.
^ „Démonům (modlám).“ Heb. laš·še·dhimʹ; řec. dai·mo·niʹois; lat. dae·moʹni·bus.
^ „Ne Bohu.“ Heb. loʼ ʼEloʹah; řec. ou The·oiʹ; lat. non Deʹo.
^ „Bohům.“ Heb. ʼelo·himʹ; řec. the·oisʹ; lat. diʹis.
^ Nebo „o nichž tvoji praotcové nevěděli“.
^ Viz dodatek 1C §1.
^ Dosl. „svými marnostmi“.
^ Nebo „dolů do nejnižšího šeolu“. LXX „do hádu dole“.
^ Dosl. „ve vnitřních místnostech“.
^ Nebo „Rozštípu je na kusy“.
^ „Naše ruka“, SamLXXSyVg a mnoho heb. rkp.; M „Naše ruce“, sloveso však je v j. č.
^ „Vydala“, LXX.
^ Dosl. „je zavřel“, MVg.
^ „Jejich bohové totiž nejsou jako náš Bůh“, LXX; Vgc „Náš Bůh totiž není jako jejich bohové“.
^ „A naši nepřátelé jsou soudci“, Vg; LXX „ale naši nepřátelé jsou blázniví“.
^ Nebo „mezi mými zásobami“.
^ Dosl. „ruka“.
^ Dosl. „jenom někdo omezený a někdo ponechaný sobě samému (opuštěný)“. Viz VT, sv. II, 1952, s. 371–374.
^ „Jejich bohové.“ MSam(heb.) ʼelo·héʹmó, mn. č.; řec. the·oiʹ; lat. diʹi.
^ „Kde jsou jejich bohové, v něž vložili svou důvěru?“ LXX; Vg „Kde jsou jejich bohové, v něž měli důvěru?“.
^ Nebo „já zachovávám naživu“.
^ Nebo „živý navždy“.
^ Dosl. „blesk svého meče“.
^ Nebo „zajetí“, tj. sboru zajatců.
^ Nebo „dlouhovlasou hlavou nepřítele“.
^ „Radujte se, nebesa, spolu s ním a ať ho uctívají všichni Boží andělé. Radujte se, národy, s jeho lidem a ať se v něm posílí všichni Boží synové“, LXXBagster. Srovnej Heb 1:6; Svitek od Mrtvého moře 4QDeut.q.
^ „Za zemskou půdu svého lidu“, SamLXXVg; M „za svou zemskou půdu, za svůj lid“; Sy „za svou zemskou půdu a za svůj lid“.
^ Dosl. „do uší lidu“.
^ Znamená „záchrana; osvobození“; Jozuovo původní jméno.
^ Nebo „na svědectví proti tobě“.
^ Nebo „pohraniční“.
^ „Jste mě neposvětili (nepovažovali jste mě za posvátného; nejednali jste se mnou jako se svatým).“ Heb. loʼ-qid·daš·temʹ ʼó·thiʹ; řec. he·gi·aʹsa·te; lat. sanc·ti·fi·caʹstis.
