5. Mojžíšova 19:1–21

19  Až Jehova, tvůj Bůh, odřízne národy,+ jejichž zemi ti Jehova, tvůj Bůh, dává, a zbavíš je vlastnictví a budeš bydlet v jejich městech a jejich domech,+  vyčleníš pro sebe tři města uprostřed své země, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, abys ji vzal do vlastnictví.+  Připravíš si cestu a rozdělíš území své země, kterou ti dal Jehova, tvůj Bůh, jako vlastnictví, na tři části, a bude to pro kohokoli, kdo zabil, aby tam uprchl.+  A to je případ toho, kdo zabil, kdo tam smí prchnout a bude žít: Když nevědomky udeří svého bližního, a předtím ho neměl v nenávisti,+  nebo když jde se svým bližním do lesa sbírat* dříví, a jeho ruka byla pozvednuta, aby udeřil sekyrou, aby sekl do stromu, a železo sklouzlo z dřevěného topůrka+ a zasáhlo jeho bližního, a ten zemřel, měl by prchnout do jednoho z těchto měst a bude žít.+  Jinak by se mstitel+ krve,* protože je jeho srdce rozpáleno, mohl honit za tím, kdo zabil, a skutečně ho dostihnout, protože cesta je veliká; a vskutku by mohl smrtelně udeřit jeho duši,* zatímco pro něho rozsudek smrti+ není, protože ho předtím neměl v nenávisti.  Proto ti přikazuji a říkám: ‚Vyčleníš pro sebe tři města.‘+  A jestliže Jehova,* tvůj Bůh, rozšíří tvé území podle toho, co přísahal tvým praotcům,+ a dá ti celou zemi, kterou slíbil dát tvým praotcům,+  protože budeš dodržovat celé toto přikázání, které ti dnes přikazuji, tím, že je budeš činit, [totiž] milovat Jehovu, svého Boha, a stále chodit po jeho cestách,+ přidáš si pak k těmto třem jiná tři města,+ 10  aby nebyla prolita žádná nevinná krev+ uprostřed tvé země, kterou ti Jehova, tvůj Bůh, dává jako dědictví, a aby na tobě nebyla žádná vina krve.*+ 11  Ale v případě, že by se vyskytl muž, který nenávidí+ svého bližního, a číhal na něho a povstal proti němu a smrtelně udeřil jeho duši, a on zemřel,+ a ten muž prchl do jednoho z těchto měst, 12  potom starší muži z jeho města pošlou a vezmou ho odtamtud a vydají ho do ruky mstitele krve,* a zemře.+ 13  Tvé oko by ho nemělo litovat+ a odklidíš vinu za nevinnou krev z Izraele,+ abys měl dobré. 14  Neodsuneš zpátky mezníky svého bližního,+ až předkové postaví hranice ve tvém dědictví, jež zdědíš v zemi, kterou ti dává Jehova,* tvůj Bůh, abys ji vzal do vlastnictví. 15  Jediný svědek by neměl povstat proti muži ohledně jakéhokoli provinění nebo jakéhokoli hříchu,+ v případě jakéhokoli hříchu, jehož by se dopustil. Ústy dvou svědků nebo ústy tří svědků by měla být záležitost potvrzena.+ 16  V případě, že by proti muži povstal svědek úkladně plánující násilí, aby proti němu vznesl obvinění za vzbouření,+ 17  ti dva muži, kteří mají spor, budou také stát před Jehovou, před kněžími a soudci, kteří budou v těch dnech působit.+ 18  A soudci budou důkladně pátrat,+ a jestliže je ten svědek falešný svědek a vznesl proti svému bratrovi falešné obvinění, 19  učiníte mu potom, právě jak úkladně plánoval, že učiní svému bratrovi,+ a odklidíš, co je špatné, ze svého středu.+ 20  Tak ti, kdo zůstanou, uslyší a dostanou strach a již nikdy ve tvém středu neučiní něco tak špatného.+ 21  A tvé oko by nemělo litovat:+ duše bude za duši, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu.+

Poznámky

Nebo „sekat“.
„Mstitel (goel) krve.“ Heb. go·ʼelʹ had·damʹ; Vg „bližní toho, jehož krev byla prolita“.
Dosl. „udeří ho na duši“, M; LXXBagsterVg „udeří jeho duši“.
Viz dodatek 1C §1.
Dosl. „krví“, mn. č. Heb. da·mimʹ.
Viz v. 6, ppč. „krve“.
Viz dodatek 1C §1.