4. Mojžíšova 14:1–45

14  Nato celé shromáždění pozvedlo hlas, a lid stále dával průchod svému hlasu a proplakal celou tu noc.+  A všichni izraelští synové začali reptat proti Mojžíšovi a Áronovi,+ a celé shromáždění začalo proti nim říkat: „Kdybychom jen byli zemřeli v egyptské zemi nebo kdybychom jen byli zemřeli v téhle pustině!  A proč nás Jehova přivádí do téhle země, abychom padli mečem?+ Naše manželky a naši maličcí se stanou [předmětem] drancování.+ Není lepší, abychom se vrátili do Egypta?“+  Dokonce si navzájem říkali: „Ustanovme si hlavu a vraťme se do Egypta!“+  Na to Mojžíš a Áron padli na tvář před celým sborem shromáždění izraelských synů.+  A Jozue, syn Nunův,+ a Kaleb, syn Jefunneho,+ kteří byli z těch, kdo vyzvídali v zemi, si roztrhli oděvy+  a přistoupili k tomu, aby celému shromáždění izraelských synů řekli toto: „Země, kterou jsme prošli, abychom v ní vyzvídali, je velmi, velmi dobrá země.+  Jestliže v nás Jehova nalezl potěšení,+ potom nás do téhle země jistě uvede a dá nám ji, zemi, která oplývá mlékem a medem.+  Jen se nebouřete proti Jehovovi;+ a vy — nebojte se lidu té země,+ neboť jsou pro nás chlebem. Jejich záštita se od nich odvrátila,+ a Jehova je s námi.+ Nebojte se jich.“+ 10  Celé shromáždění však hovořilo o tom, že je uházejí kameny.+ A Jehovova sláva se na stanu setkání objevila všem izraelským synům.+ 11  Nakonec řekl Jehova Mojžíšovi: „Jak dlouho+ se mnou bude tento lid zacházet bez úcty+ a jak dlouho ve mne neuvěří přes všechna znamení, která jsem mezi nimi vykonal?+ 12  Nech mě, já je postihnu morem a zaženu je, a nech mě, já z tebe udělám národ větší a mocnější, než jsou oni.“+ 13  Ale Mojžíš řekl Jehovovi: „Pak se Egypťané zcela jistě doslechnou, že jsi svou mocí vedl tento lid z jejich středu.+ 14  A zcela jistě to povědí obyvatelům této země. Slyšeli, že jsi mezi tímto lidem, Jehova,+ který se objevil tváří v tvář.*+ Jsi Jehova, a stojí nad nimi tvůj oblak a jdeš před nimi v oblačném sloupu za dne a v ohnivém sloupu za noci.+ 15  Kdybys tento lid usmrtil jako jednoho muže,+ potom by národy, které slyšely o tvém věhlasu, jistě řekly tak: 16  ‚Protože Jehova nebyl schopen uvést tento lid do země, o níž jim přísahal, přistoupil k tomu, aby je pobil v pustině.‘+ 17  A nyní, prosím, ať se tvá moc* stane velkou,+ Jehovo,* právě jak jsi mluvil a řekl: 18  ‚Jehova, pomalý k hněvu+ a hojný v milující laskavosti,*+ promíjející provinění a přestupek,+ ale rozhodně nezprostí trestu+ a přivede trest za provinění otců na syny, na třetí generaci a na čtvrtou generaci.‘+ 19  Odpusť, prosím, provinění tohoto lidu podle velikosti své milující laskavosti, a právě jak jsi promíjel tomuto lidu od Egypta až posud.“+ 20  Nato Jehova řekl: „Opravdu odpouštím podle tvého slova.+ 21  A na druhé straně, jakože žiji, celá země bude naplněna Jehovovou slávou.+ 22  Ale všichni muži, kteří viděli mou slávu+ a má znamení,+ která jsem vykonal v Egyptě a v pustině, a přesto mě už desetkrát zkoušeli+ a nenaslouchali mému hlasu,+ 23  nikdy neuvidí* zemi, o níž jsem přísahal jejich otcům, ano, všichni ti, kdo se mnou zacházejí bez úcty, ji neuvidí.+ 24  Pokud jde o mého sluhu Kaleba,+ protože se u něj prokázal být jiný duch, a stále mě cele následoval,+ jistě ho uvedu do země, kam šel, a jeho potomstvo ji vezme do vlastnictví.+ 25  Zatímco Amalekité a Kananejci+ bydlí v nížině, zítra se obraťte a odtáhněte na pochod k pustině cestou Rudého moře.“+ 26  A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl: 27  „Jak dlouho bude toto zlé shromáždění nadále proti mně reptat?+ Slyšel jsem reptání izraelských synů, že reptají proti mně.+ 28  Řekni jim: ‚„Jakože žiji,“ je Jehovův výrok, „jestli vám neudělám právě tak, jak jste mi mluvili do uší!+ 29  Vaše mrtvoly padnou v této pustině,+ ano, všichni vaši sepsaní z celého vašeho počtu od dvacetiletých výše, vy, kteří jste proti mně reptali.+ 30  Pokud jde o vás, vy nevstoupíte do země, v níž jsem pozvedl ruku [v přísaze],+ abych přebýval s vámi, vyjma Kaleba, syna Jefunneho, a Jozua, syna Nunova.+ 31  A vaše maličké, o kterých jste řekli, že se stanou [předmětem] drancování,+ ty také jistě [do ní] uvedu, a vskutku poznají zemi, kterou jste zavrhli.+ 32  Ale mrtvoly vás samotných padnou v této pustině.+ 33  A vaši synové se stanou pastýři* v pustině [na] čtyřicet let+ a budou se muset zodpovídat z vašich skutků smilstva,*+ dokud nebude s vašimi mrtvolami v pustině konec.+ 34  Podle počtu dnů, kdy jste vyzvídali v zemi, čtyřiceti dnů,+ den za rok, den za rok,+ čtyřicet let se budete zodpovídat ze svých provinění,+ jelikož musíte poznat, co to znamená, když se odcizím.+ 35  Já, Jehova, jsem mluvil, zda právě to neudělám celému tomuto zlému shromáždění,+ těm, kteří se proti mně shromáždili: V této pustině dospějí ke svému konci a tam zemřou.+ 36  A muži, které Mojžíš poslal vyzvídat v zemi a kteří, když se vrátili, začali podněcovat celé shromáždění k tomu, aby proti němu reptalo,* tím, že vydali špatnou zprávu proti té zemi,+ 37  ano, muži, kteří vydali špatnou zprávu o té zemi, zemřou metlou před Jehovou.+ 38  Ale Jozue, syn Nunův, a Kaleb, syn Jefunneho, budou jistě žít dál z těch mužů, kteří šli vyzvídat v zemi.“‘“+ 39  Když Mojžíš přistoupil k tomu, aby mluvil tato slova ke všem izraelským synům, pak začal lid velice truchlit.+ 40  Navíc časně ráno vstali a pokoušeli se vyjít na vrcholek hory a říkali: „Tady jsme a musíme vyjít na místo, o němž se Jehova zmínil. Vždyť jsme zhřešili.“+ 41  Ale Mojžíš řekl: „Proč překračujete Jehovovo nařízení?+ Ale to se nepodaří. 42  Nevycházejte nahoru, protože Jehova není ve vašem středu, abyste nebyli poraženi před svými nepřáteli.+ 43  Jsou tam totiž před vámi Amalekité a Kananejci;+ a jistě padnete mečem, protože kvůli tomu, že jste se obrátili zpět od následování Jehovy, Jehova s vámi dál nebude.“+ 44  Opovážili se však vyjít na vrcholek hory,+ ale truhla Jehovovy smlouvy a Mojžíš se nehnuli ze středu tábora.+ 45  Pak sestoupili Amalekité+ a Kananejci, kteří bydleli na té hoře, a začali je bít a rozptýlili je až k Chormě.+

Poznámky

Dosl. „oko proti oku“. Heb. ʽaʹjin beʽaʹjin.
„Tvá moc“, LXXSy; M „moc“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „ve věrně oddané lásce“.
Dosl. „[Přísahám] zda uvidí“.
„Pastýři“, M; lat. vaʹgi, „tuláky; poutníky“.
„Vašich skutků smilstva.“ Heb. zenu·thé·khemʹ; řec. por·neiʹan; lat. for·ni·ca·ti·oʹnem. Viz dodatek 5A.
„Přiměli celé množství, aby proti němu reptalo“, Vg.