2. Korinťanům 3:1–18

3  Začínáme opět doporučovat sami sebe?+ Nebo snad potřebujeme, jako někteří, doporučující dopisy+ k vám nebo od vás?  Vy sami jste naším dopisem+ vepsaným na naše* srdce a známým a čteným celým lidstvem.+  Ukazujete se totiž jako Kristův dopis napsaný námi jako služebníky,+ vepsaný ne inkoustem, ale duchem+ živého Boha, ne na kamenných tabulkách,+ ale na tělesných tabulkách, na srdcích.*+  Takovou máme tedy důvěru+ k Bohu prostřednictvím KRISTA.  Ne [proto], že jsme sami ze sebe dostatečně způsobilí, abychom něco přičítali tomu, že [to] pochází od nás,+ ale naše dostatečná způsobilost* pochází od Boha,+  který nás vskutku dostatečně uzpůsobil, abychom byli služebníky* nové smlouvy,+ ne psaného zákoníku,*+ ale ducha;+ vždyť psaný zákoník odsuzuje+ k smrti, ale duch oživuje.+  Jestliže nadto zákoník, který udílí smrt+ a který byl vyryt* písmeny do kamenů,+ vznikl ve slávě,+ takže izraelští synové nemohli upřeně hledět na Mojžíšův obličej kvůli slávě jeho obličeje,+ [slávě,] která měla být odstraněna,  proč by nemělo být udílení ducha+ mnohem více se slávou?+  Jestliže totiž zákoník, který udílel odsouzení,*+ byl slavný,*+ mnohem víc oplývá slávou udílení spravedlnosti.+ 10  Vskutku i to, co bylo jednou učiněno slavným, bylo v tomto ohledu zbaveno slávy+ kvůli slávě, která to předčí.+ 11  Jestliže totiž bylo uvedeno se slávou to,+ co mělo být odstraněno, mnohem více bude se slávou to, co zůstává.+ 12  Protože tedy máme takovou naději,+ užíváme velkou volnost řeči 13  a neděláme to, jako když si Mojžíš dal závoj+ na obličej, aby izraelští synové upřeně nehleděli na konec+ toho, co mělo být odstraněno. 14  Ale jejich myšlenkové síly otupěly.+ Vždyť tentýž závoj zůstává až do dnešního dne nezvednutý při čtení staré smlouvy,*+ protože je odstraněn prostřednictvím Krista.+ 15  Vskutku až dodnes, kdykoli se čte Mojžíš,+ leží na jejich srdci závoj.+ 16  Ale když nastane obrácení k Jehovovi,* závoj je odňat.+ 17  Jehova* je Duch;+ a kde je Jehovův*+ duch,+ tam je svoboda.+ 18  A my všichni,+ zatímco s odhalenými obličeji odrážíme jako zrcadla Jehovovu* slávu,+ jsme proměňováni+ v týž obraz+ od slávy k slávě,+ přesně jak [to] činí Jehova,* Duch.*+

Poznámky

„Naše“, P46ABCDVgSyh, p; א „vaše“.
Nebo „na tabulkách, na tělesných srdcích“.
Dosl. „naše dostatečnost“.
Nebo „sluhy“. Řec. di·a·koʹnous; lat. mi·niʹstros (ze slova miʹnus, „méně“); J22(heb.) meša·rethimʹ.
Dosl. „písemné podoby“. Řec. gramʹma·tos; lat. litʹte·rae.
Nebo „Jestliže udílení smrti vyryté“.
Nebo „Jestliže udílení odsouzení“.
Dosl. „byl slávou“.
Pojednání o slovních spojeních „Starý zákon“ a „Nový zákon“ je v dodatku 7E.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Nebo „Jehovův duch“.