1. Královská 12:1–33

12  A Rechoboam+ přistoupil k tomu, aby šel do Šekemu, neboť do Šekemu+ přišel celý Izrael, aby ho udělali králem.  A jakmile o tom slyšel Jeroboam,+ syn Nebatův, zatímco byl ještě v Egyptě (protože utekl kvůli králi Šalomounovi, aby mohl Jeroboam bydlet v Egyptě),+ stalo se, že  tehdy poslali a povolali ho. Potom přišel Jeroboam a celý izraelský sbor a začali mluvit k Rechoboamovi a řekli:+  „Tvůj otec, ten naše jho přitvrdil, a pokud jde o tebe, ty nám nyní ulehči+ tvrdou službu svého otce a jeho těžké jho,+ které na nás vložil, a budeme ti sloužit.“+  Řekl jim na to: „Odejděte na tři dny a vraťte se ke mně.“+ Lid tedy odešel.  A král Rechoboam se začal radit se staršími muži,+ kteří bývali stále k službám jeho otci Šalomounovi, dokud byl naživu, a řekl: „Jak radíte, abych odvětil tomuto lidu?“+  Mluvili k němu tudíž a řekli: „Kdyby ses dnes prokázal [jako] sluha tomuto lidu a skutečně jim sloužil,+ také jim odpovíš a budeš k nim mluvit dobrými slovy;+ a zcela jistě se nastálo stanou tvými sluhy.“+  Opustil však radu starších mužů, kterou mu poradili, a začal se radit s mladými muži, kteří s ním vyrostli,+ kteří mu byli k službám.+  A přikročil k tomu, aby jim řekl: „Co nabízíte jako radu,+ abychom odvětili tomuto lidu, který ke mně mluvil a řekl: ‚Ulehči jho, které na nás vložil tvůj otec‘?“+ 10  Mladí muži, kteří s ním vyrostli, k němu zase mluvili a řekli: „Tak bys měl říci tomu lidu,+ který k tobě mluvil a řekl: ‚Tvůj otec, ten nám jho ztížil, ale pokud jde o tebe, ty nám je ulehči‘; tak bys k nim měl mluvit: ‚Můj malíček jistě bude tlustší než boky mého otce.+ 11  A můj otec, ten na vás vložil těžké jho; ale já, já k vašemu jhu přidám.+ Můj otec, ten vás trestal biči, ale já, já vás budu trestat metlami.‘“*+ 12  A Jeroboam a všechen lid přistoupili k tomu, aby přišli třetí den k Rechoboamovi, právě jak mluvil král, když řekl: „Třetí den se ke mně vraťte.“+ 13  A král začal lidu odpovídat drsně+ a opouštět radu starších mužů, kteří mu radili.+ 14  A přikročil k tomu, aby k nim mluvil podle rady mladých mužů+ a řekl: „Můj otec, ten vám jho ztížil, ale já, já k vašemu jhu přidám. Můj otec, ten vás trestal biči, ale já, já vás budu trestat metlami.“+ 15  A král lidu nenaslouchal,+ protože ten zvrat záležitostí nastal na podnět Jehovy,+ aby vskutku provedl své slovo,+ které Jehova mluvil prostřednictvím Šilonity Achijáše k Jeroboamovi, synovi Nebata.+ 16  Když celý Izrael uviděl, že jim král nenaslouchal, potom lid králi odvětil a řekl: „Jaký máme podíl v Davidovi?+ A v synu Jišaiovu není žádné dědictví. Ke svým bohům,*+ Izraeli. Teď si dohlížej na svůj vlastní dům, Davide!“+ S tím Izrael začal odcházet do svých stanů. 17  Pokud jde o izraelské syny, kteří bydleli v judských městech, dále nad nimi vládl Rechoboam.+ 18  Poté král Rechoboam poslal Adorama,+ který byl nad povolanými k nucené práci,+ ale celý Izrael ho uházel kameny,+ takže zemřel. A samotnému králi Rechoboamovi se podařilo nasednout do dvoukolého vozu, aby prchl do Jeruzaléma. 19  A Izraelité se drželi svého vzbouření+ proti Davidovu domu až do tohoto dne.+ 20  A jakmile celý Izrael slyšel, že se Jeroboam vrátil, stalo se, že ihned poslali a zavolali ho do shromáždění* a učinili ho králem nad celým Izraelem.+ Nikdo se nestal následovníkem Davidova domu kromě samotného kmene Juda.+ 21  Když Rechoboam dorazil do Jeruzaléma,+ okamžitě shromáždil celý judský dům a kmen Benjamín,+ sto osmdesát tisíc vybraných mužů, zdatných pro válku,* aby bojovali proti izraelskému domu, a tak vrátili kralování zpět Rechoboamovi, synu Šalomounovu. 22  Potom přišlo slovo [pravého] Boha* k Šemajášovi,+ muži [pravého] Boha,+ a říkalo: 23  „Řekni judskému králi Rechoboamovi, synu Šalomounovu, a celému domu Judy a Benjamína a ostatnímu lidu: 24  ‚Tak řekl Jehova: „Nevytáhnete a nebudete bojovat proti svým bratrům, izraelským synům.+ Jděte každý zpět do svého domu, neboť ta věc se stala na můj podnět.“‘“+ Uposlechli tedy Jehovovo slovo+ a šli zpátky domů podle Jehovova slova.+ 25  A Jeroboam přistoupil k tomu, aby vystavěl Šekem+ v hornatém kraji Efrajima a bydlel v něm. Potom odtamtud vyšel a vystavěl Penuel.+ 26  A Jeroboam si začal v srdci říkat:+ „Nyní se království vrátí k Davidovu domu.+ 27  Jestliže ten lid bude dál vycházet, aby dával oběti v Jehovově domě v Jeruzalémě,+ srdce toho lidu se také zcela jistě vrátí k jejich pánovi,* judskému králi Rechoboamovi; a jistě mě zabijí+ a vrátí se k judskému králi Rechoboamovi.“ 28  Král se tedy poradil+ a udělal dvě zlatá telata+ a řekl lidu:* „Je to pro vás příliš, abyste vycházeli do Jeruzaléma. Zde je tvůj Bůh,*+ Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.“+ 29  Nato umístil jedno v Betelu+ a druhé postavil v Danu.+ 30  A ta věc se stala příčinou hříchu+ a lid začal před to jedno chodit až do Danu. 31  A začal dělat dům výšin+ a dělat kněze z obecného lidu, kteří nebyli ze synů Leviho.+ 32  A Jeroboam přikročil k tomu, aby udělal svátek v osmém měsíci, patnáctý den měsíce, jako svátek, který byl v Judovi,+ aby konal oběti na oltáři, který udělal v Betelu, aby obětoval telatům, jež udělal; a dosadil do služby v Betelu+ kněze výšin, které udělal. 33  A začal konat oběti na oltáři, který udělal v Betelu, patnáctý den v osmém měsíci, v měsíci, který sám* vymyslel;+ a přistoupil k tomu, aby udělal svátek pro izraelské syny a aby konal oběti na oltáři, aby přinášel obětní dým.+

Poznámky

„Metlami.“ Heb. slovo také znamená „štíři“, například v 5Mo 8:15.
„Ke svým bohům.“ Dosl. „Ke svým stanům“. Heb. leʼo·ha·lejʹkha. Jedna z osmnácti oprav od soferim. V původním heb. textu byl údajně uveden tvar slova ʼelo·himʹ („bohové“; nebo „Bůh“), ale židovští soferim přemístili v M souhlásky l h, druhou a třetí souhlásku tohoto slova, takže je tam uvedeno „stanům“. Viz 2Sa 20:1, ppč. „bohům“; 2Pa 10:16 ppč; dodatek 2B.
„Shromáždění.“ Řec. sy·na·go·genʹ.
„Zdatných pro válku.“ Dosl. „dělajících válku“.
„[Pravého] Boha.“ Heb. haʼElo·himʹ; LXXSyVg „Jehovy“.
„Jejich pánovi.“ Heb. ʼadho·né·hemʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
„Lidu“, LXXIt; Sy „celému Izraeli“; MVg „jim“.
Dosl. „jsou tvoji bohové“. Heb. ʼelo·hejʹkha, následuje sloveso v mn. č., „vyvedli“. Srovnej 2Mo 32:1, 4, ppč. „Bůh“.
„Sám.“ Mmargin „ve svém srdci“.