1. Korinťanům 1:1–31

1  Pavel, povolaný za apoštola+ Ježíše Krista prostřednictvím Boží vůle,+ a náš bratr Sosthenes+  Božímu sboru, který je v Korintu,+ vám, kdo jste byli posvěceni ve spojení s Kristem Ježíšem,+ povolaným za svaté,+ spolu se všemi, kdo všude vzývají jméno+ našeho Pána, Ježíše Krista, svého Pána i našeho:+  Kéž máte nezaslouženou laskavost+ a pokoj+ od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista.+  Vždy za vás děkuji Bohu vzhledem k Boží nezasloužené laskavosti,+ která je vám dána v Kristu Ježíši,+  že jste v něm byli obohaceni+ ve všem, v plné schopnosti mluvit a v plném poznání,+  i jak se svědectví* o KRISTU+ mezi vámi upevnilo,  takže nemáte nedostatek vůbec v žádném daru,+ zatímco dychtivě očekáváte zjevení+ našeho Pána Ježíše Krista.  Upevní+ vás také až do konce,* abyste byli bez obžaloby+ v den*+ našeho Pána Ježíše Krista.*+  Věrný je Bůh,+ který vás povolal k podílnictví+ se svým Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem. 10  A vybízím+ vás, bratři, prostřednictvím jména+ našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili souhlasně+ a nebylo mezi vámi rozdělení,*+ ale abyste byli vhodně sjednoceni stejnou myslí a stejným myšlenkovým postupem.+ 11  Bylo mi totiž o vás odhaleno,+ moji bratři, těmi z [domácnosti] Chloé, že mezi vámi existují rozkoly. 12  Mám na mysli to, že každý z vás říká: „Patřím Pavlovi“, „Ale já Apollovi“,+ „Ale já Kéfovi“, „Ale já Kristu.“ 13  KRISTUS existuje rozdělený.+ Byl snad za vás Pavel přibit na kůl?* Nebo jste byli pokřtěni+ v Pavlově jménu? 14  Jsem vděčný, že jsem nepokřtil nikoho z vás kromě Krispa+ a Gaia,+ 15  takže nikdo nemůže říci, že jste byli pokřtěni v mém jménu. 16  Ano, pokřtil jsem také Stefanovu domácnost.+ Pokud jde o ostatní, nevím, zda jsem pokřtil ještě někoho. 17  Kristus mě totiž nevyslal, abych křtil, ale abych oznamoval dobrou zprávu,+ ne s moudrostí řeči,+ aby KRISTŮV mučednický kůl* nebyl učiněn zbytečným. 18  Vždyť řeč o mučednickém kůlu je pošetilostí+ pro ty, kdo hynou,+ ale pro nás, kdo jsme zachraňováni,+ je to Boží moc.+ 19  Je totiž napsáno: „Způsobím, aby moudrost moudrých zahynula,+ a inteligenci intelektuálů+ odstrčím.“+ 20  Kde je moudrý? Kde znalec Zákona?+ Kde debatér+ tohoto systému věcí?*+ Neučinil Bůh moudrost světa pošetilou?+ 21  Když totiž, z Boží moudrosti, svět svou moudrostí+ Boha nepoznal,+ Bůh uznal za dobré pošetilostí+ toho, co je kázáno, zachránit ty, kdo věří. 22  Vždyť Židé žádají znamení+ a také Řekové hledají moudrost,+ 23  ale my kážeme Krista přibitého na kůl+ — Židům příčina ke klopýtání,+ ale národům pošetilost;+ 24  avšak těm, kdo jsou povoláni, Židům i Řekům, Krista, Boží moc+ a Boží moudrost.+ 25  Protože Boží pošetilá věc* je moudřejší než lidé a Boží slabá věc* je silnější než lidé.+ 26  Hledíte totiž na své povolání od něho, bratři, že bylo povoláno+ nemnoho moudrých v tělesném ohledu,+ nemnoho mocných,+ nemnoho urozeného původu; 27  ale Bůh vyvolil pošetilé věci světa,+ aby zahanbil moudré lidi; a Bůh vyvolil slabé věci světa, aby zahanbil silné věci;+ 28  a Bůh vyvolil neurozené věci světa a přehlížené věci, věci, které nejsou,+ aby přivedl vniveč věci, které jsou,+ 29  aby se žádné tělo před zrakem Boha nechlubilo.+ 30  Ale díky jemu jste ve spojení s Kristem Ježíšem, který se nám stal moudrostí+ od Boha, také spravedlností+ a posvěcením+ a propuštěním skrze výkupné,+ 31  aby to bylo, právě jak je napsáno: „Kdo se chlubí, ať se chlubí v Jehovovi.“*+

Poznámky

„Svědectví.“ Řec. mar·tyʹri·on; lat. te·sti·moʹni·um.
„Konce.“ Řec. teʹlous.
„Den“, אAB; D „přítomnosti“; Vg „den příchodu“.
„Krista“, אACDVgSyh‚hi‚p; P46B vynechávají.
Nebo „rozštěpení“. Řec. schiʹsma·ta, „schizmata“; lat. sciʹsma·ta.
Nebo „připevněn na kůl (kládu)“. Viz dodatek 5C.
Viz dodatek 5C.
Nebo „pořádku věcí“. Řec. ai·oʹnos; lat. saeʹcu·li; J17,22(heb.) ha·ʽó·lamʹ haz·zehʹ, „tohoto pořádku věcí“.
Nebo „pošetilost“.
Nebo „slabost“.
Viz dodatek 1D.