Žalm 89:1–52

Maskil.* Od Ezrachovce Etana.+ 89  O Jehovových projevech milující laskavosti* budu zpívat až na neurčitý čas.+Po generaci za generací budu svými ústy činit tvou věrnost známou.+   Řekl jsem totiž: „Milující laskavost zůstane zbudována až na neurčitý čas;+pokud jde o nebesa, zachováváš v nich pevně založenou svou věrnost.“+   „Uzavřel jsem* smlouvu vůči svému vyvolenému;+přísahal jsem svému sluhovi Davidovi:+   ‚Až na neurčitý čas pevně založím tvé semeno*+a postavím tvůj trůn+ pro generaci za generací.‘“ Seʹlah.   A nebesa budou chvalořečit tvému obdivuhodnému činu, Jehovo,+ano, tvé věrnosti ve sboru* svatých.   Vždyť kdo na obloze může být srovnán s Jehovou?+Kdo se může podobat Jehovovi mezi syny Božími?*+   Bůh* má být v důvěrné skupině svatých chován v posvátné úctě;+je veliký a vzbuzuje bázeň nade všechny, kdo jsou všude kolem něho.+   Jehovo, Bože vojsk,+kdo je silný jako ty, Jah?*+A tvá věrnost je všude kolem tebe.+   Panuješ nad vzdouváním moře;+když zvedá své vlny, ty je zklidňuješ.+ 10  Sám jsi rozdrtil Raab*+ dokonce jako někoho zabitého.+Paží své síly jsi rozptýlil své nepřátele.+ 11  Nebe je tvé,+ také země je tvoje;+úrodná země,* a co ji plní+ — sám jsi je založil.+ 12  Sever a jih* — sám jsi je stvořil;+Tabor+ a Hermon+ — v tvém jménu radostně volají.+ 13  Paže s mocí je tvoje,+tvá ruka je silná,+tvá pravice je vyvýšená.+ 14  Spravedlnost a soud jsou stanoveným místem tvého trůnu;+milující laskavost a opravdovost* vcházejí před tvůj obličej.+ 15  Šťastný je lid, který zná radostný křik.+Jehovo, stále chodí ve světle tvého obličeje.+ 16  V tvém jménu se radují po celý den+a v tvé spravedlnosti jsou vyvýšeni.+ 17  Vždyť ty jsi krása jejich síly;+a tvou dobrou vůlí je vyvýšen náš roh.+ 18  Náš štít totiž patří Jehovovi,+a náš král patří Svatému Izraele.+ 19  Tehdy jsi ve vidění mluvil ke svým věrně oddaným+a přistoupil jsi k tomu, abys řekl:„Vložil jsem pomoc na silného,+vyvýšil jsem z lidu vyvoleného.+ 20  Nalezl jsem svého sluhu Davida;+svým svatým olejem jsem pomazal toho,+ 21  s nímž bude má vlastní ruka pevná,+jehož také posilní má vlastní paže.+ 22  Žádný nepřítel na něm nic nevymůže+ani ho nebude trápit žádný syn nespravedlnosti.+ 23  A rozdrtil jsem před ním na kusy jeho protivníky+a těm, kdo ho prudce nenávidí, jsem uštědřoval rány.+ 24  A jsou s ním má věrnost a milující laskavost+a v mém jménu je vyvýšen jeho roh.+ 25  A na moře jsem položil jeho ruku+a na řeky jeho pravici.+ 26  Sám ke mně volá: ‚Ty jsi můj Otec,+můj Bůh+ a Skála mé záchrany.‘+ 27  Sám jej také postavím jako prvorozeného,+nejvyššího z králů země.+ 28  Zachovám mu svou milující laskavost na neurčitý čas+a má smlouva bude vůči němu věrná.*+ 29  A jistě navždy dosadím jeho semeno+a jeho trůn jako dny nebe.+ 30  Jestliže jeho synové opustí můj zákon+a nebudou chodit v mých soudcovských rozhodnutích,+ 31  jestliže znesvětí má vlastní ustanovenía nebudou dodržovat má vlastní přikázání, 32  musím také obrátit pozornost k jejich přestupku dokonce s prutem+a k jejich provinění dokonce s ranami.+ 33  Svou milující laskavost* k němu však nepřeruším+ani se neprokáži [jako] falešný vzhledem ke své věrnosti.+ 34  Neznesvětím svou smlouvu+a nezměním vyjádření svých rtů.+ 35  Jednou jsem přísahal ve své svatosti,+Davidovi nebudu povídat lži.+ 36  Jeho semeno se prokáže být až na neurčitý čas,+a jeho trůn jako slunce přede mnou.+ 37  Jako měsíc bude pevně založeno na neurčitý časa [jako] věrný svědek na obloze.“ Seʹlah. 38  Ale ty — ty jsi odvrhl a stále opovrhuješ;+rozlítil ses na svého pomazaného.*+ 39  Odkopl jsi smlouvu svého sluhy;znesvětil jsi jeho diadém až k zemi.+ 40  Zbořil jsi všechny jeho kamenné ohrady;+uvedls do zkázy jeho opevnění.+ 41  Všichni, kdo procházeli cestou, jej plenili;+stal se pohanou svým sousedům.+ 42  Vyvýšil jsi pravici jeho protivníků;+způsobil jsi, aby se všichni jeho nepřátelé radovali.+ 43  Co více, opět s jeho mečem zacházíš jako s nepřítelem+a způsobil jsi, že nezískal v bitvě žádnou zemskou půdu.+ 44  Nechal jsi ustat jeho lesk+a jeho trůn jsi svrhl přímo na zem.+ 45  Zkrátil jsi dny jeho mládí;zahalil jsi ho hanbou.+ Seʹlah. 46  Jak dlouho, Jehovo, budeš zůstávat skryt? Po všechen čas?+Bude tvůj vztek hořet dál právě jako oheň?+ 47  Pamatuj, jaké trvání má můj život.+Stvořil jsi všechny lidské syny* docela marně?+ 48  Který zdatný muž je živ a neuvidí smrt?+Může opatřit únik své duši z ruky šeolu?+ Seʹlah. 49  Kde jsou tvé dřívější skutky milující laskavosti, Jehovo,*o nichž jsi ve své věrnosti přísahal Davidovi?+ 50  Vzpomeň si, Jehovo,* na pohanu svých sluhů,+že nosím v náruči [pohanu] všech těch mnohých národů,+ 51  jak haněli tvoji nepřátelé, Jehovo,*+jak haněli šlépěje tvého pomazaného.+ 52  Požehnaný buď Jehova* na neurčitý čas. Amen a amen.+

Poznámky

Viz 32:nad ppč.
Nebo „věrně oddané lásky“.
Dosl. „Rozsekl jsem“.
Nebo „potomstvo“.
„Ve sboru.“ Heb. biq·halʹ; řec. ek·kle·siʹai; lat. ec·cleʹsi·a.
„Božími.“ Heb. ʼE·limʹ, mn. č. od ʼEl, označuje majestát nebo vznešenost; řec. The·ouʹ; lat. Deʹi; TSy „anděly“. Srovnej Job 1:6, ppč. „synové“ a „Boha“; Job 38:7 ppč.
Nebo „Božský“. Heb. ʼEl.
Nebo „Bouřícího“. T „toho nadutého, tedy bezbožného faraóna“; LXXVg „nadutého (domýšlivého)“.
„Úrodná země.“ Heb. te·velʹ; LXX „obydlená země“; lat. orʹbem terʹrae, „zemský kruh“.
„Jih.“ Dosl. „pravá [strana]“, při pohledu na východ.
Nebo „a pravdivost (pravda)“. Heb. we·ʼemethʹ.
Nebo „trvalá“.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
„Svého pomazaného.“ Heb. meši·cheʹkha; T(aram.)syr. dam·ši·chakh; řec. chri·stonʹ; lat. chriʹstum.
Dosl. „syny pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B, 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.
Viz dodatek 1C §10.