Žalm 74:1–23

Maskil.* Od Asafa+. 74  Proč jsi odvrhl navždy, Bože?+Proč tvůj hněv stále dýmá proti stádu bravu tvé pastvy?+   Vzpomeň na své shromáždění, které jsi získal dávno,+kmen, který jsi vyplatil jako své dědictví,+tuto horu Sion, na které přebýváš.+   Pozvedni přece své kroky k dlouho trvajícím zpustošením.+Se vším na svatém místě zacházel nepřítel špatně.+   Ti, kdo projevují nepřátelství tobě, řvali uprostřed tvého místa setkání.+Jako znamení postavili svá vlastní znamení.+   Jeden je nechvalně známý, že je jak ten, kdo zvedá sekery proti houštině stromů.   A oni teď buší právě do jeho řezeb, jedné jak druhé, dokonce sekerkou a trámy se železnými hroty.+   Vmetli tvou svatyni do ohně.+Znesvětili svatostánek tvého jména až k zemi.+   Oni, dokonce jejich potomstvo, si spolu řekli ve svém vlastním srdci:„Všechna Boží* místa setkání budou v zemi spálena.“+   Svá znamení jsme neviděli; už není žádný prorok+a není s námi nikdo, jenž by věděl, jak dlouho. 10  Jak dlouho, Bože, bude protivník hanět?+Bude nepřítel zacházet s tvým jménem s neúctou navždy?+ 11  Proč držíš svou ruku, ano svou pravici odtaženou+od své náruče, abys [s námi] skoncoval? 12  A přece je Bůh mým Králem odedávna,+Tím, který koná velkolepou záchranu uprostřed země.+ 13  Sám jsi vzdul moře svou vlastní silou;+rozbil jsi hlavy mořských oblud ve vodách.+ 14  Sám jsi drtil na kusy hlavy leviatana.*+Přistoupil jsi k tomu, abys ho dal za pokrm lidu, těm, kdo obývají bezvodé kraje.+ 15  To Ty jsi rozpoltil zřídlo a bystřinu;+sám jsi vysušil trvale tekoucí řeky.+ 16  Tobě patří den; také noc ti patří.+Sám jsi připravil světelné těleso, ano slunce.+ 17  To ty jsi stanovil všechny hranice země;+léto a zimu — sám jsi je vytvořil.+ 18  Vzpomeň si: Nepřítel haněl, Jehovo,+a blázniví lidé zacházeli s tvým jménem s neúctou.+ 19  Nedávej divokému zvířeti duši své hrdličky.+Nezapomínej navždy právě na život svých ztrápených.+ 20  Pohlédni na smlouvu,+vždyť temná místa země se naplnila příbytky násilí.+ 21  Kéž se zdrcený nevrátí pokořen.+Kéž ztrápený a chudý chválí tvé jméno.+ 22  Povstaň přece, Bože, a veď svůj vlastní soudní případ.+Pamatuj na svou pohanu od bláznivého po celý den.+ 23  Nezapomínej na hlas těch, kdo ti projevují nepřátelství.+Hluk těch, kdo proti tobě povstávají, neustále stoupá.+

Poznámky

Viz 32:nad ppč.
„Boží.“ Heb. ʼEl.
„Leviatana“, MSy; T „siláky faraóna“; LXXVg „draka“.