Žalm 74:1–23
Maskil.* Od Asafa+.
74 Proč jsi odvrhl navždy, Bože?+Proč tvůj hněv stále dýmá proti stádu bravu tvé pastvy?+
2 Vzpomeň na své shromáždění, které jsi získal dávno,+kmen, který jsi vyplatil jako své dědictví,+tuto horu Sion, na které přebýváš.+
3 Pozvedni přece své kroky k dlouho trvajícím zpustošením.+Se vším na svatém místě zacházel nepřítel špatně.+
4 Ti, kdo projevují nepřátelství tobě, řvali uprostřed tvého místa setkání.+Jako znamení postavili svá vlastní znamení.+
5 Jeden je nechvalně známý, že je jak ten, kdo zvedá sekery proti houštině stromů.
6 A oni teď buší právě do jeho řezeb, jedné jak druhé, dokonce sekerkou a trámy se železnými hroty.+
7 Vmetli tvou svatyni do ohně.+Znesvětili svatostánek tvého jména až k zemi.+
8 Oni, dokonce jejich potomstvo, si spolu řekli ve svém vlastním srdci:„Všechna Boží* místa setkání budou v zemi spálena.“+
9 Svá znamení jsme neviděli; už není žádný prorok+a není s námi nikdo, jenž by věděl, jak dlouho.
10 Jak dlouho, Bože, bude protivník hanět?+Bude nepřítel zacházet s tvým jménem s neúctou navždy?+
11 Proč držíš svou ruku, ano svou pravici odtaženou+od své náruče, abys [s námi] skoncoval?
12 A přece je Bůh mým Králem odedávna,+Tím, který koná velkolepou záchranu uprostřed země.+
13 Sám jsi vzdul moře svou vlastní silou;+rozbil jsi hlavy mořských oblud ve vodách.+
14 Sám jsi drtil na kusy hlavy leviatana.*+Přistoupil jsi k tomu, abys ho dal za pokrm lidu, těm, kdo obývají bezvodé kraje.+
15 To Ty jsi rozpoltil zřídlo a bystřinu;+sám jsi vysušil trvale tekoucí řeky.+
16 Tobě patří den; také noc ti patří.+Sám jsi připravil světelné těleso, ano slunce.+
17 To ty jsi stanovil všechny hranice země;+léto a zimu — sám jsi je vytvořil.+
18 Vzpomeň si: Nepřítel haněl, Jehovo,+a blázniví lidé zacházeli s tvým jménem s neúctou.+
19 Nedávej divokému zvířeti duši své hrdličky.+Nezapomínej navždy právě na život svých ztrápených.+
20 Pohlédni na smlouvu,+vždyť temná místa země se naplnila příbytky násilí.+
21 Kéž se zdrcený nevrátí pokořen.+Kéž ztrápený a chudý chválí tvé jméno.+
22 Povstaň přece, Bože, a veď svůj vlastní soudní případ.+Pamatuj na svou pohanu od bláznivého po celý den.+
23 Nezapomínej na hlas těch, kdo ti projevují nepřátelství.+Hluk těch, kdo proti tobě povstávají, neustále stoupá.+
