Žalm 69:1–36

Vedoucímu na Lilie.*+ Od Davida. 69  Zachraň mě, Bože, vždyť vody dostoupily až k duši.*+   Klesl jsem do hlubokého bláta, kde není zemská půda, [kam] se postavit.+Dostal jsem se do hlubokých voda plynoucí proud* mě odplavil.+   Unavil jsem se svým křikem;+mé hrdlo ochraptělo.Oči mi selhaly, zatímco jsem čekal na svého Boha.+   Těch, kdo mě nenávidí bez příčiny, je dokonce víc než vlasů mé hlavy.+Ti, kdo mě umlčují [a] jsou mými nepřáteli bez důvodu, se stali početnými.+Přistoupil jsem pak k tomu, abych dával zpět to, co jsem nevzal loupeží.   Bože, tys poznal mou pošetilost,a moje vlastní provinilost nebyla před tebou utajena.+   Kéž ti, kdo v tebe doufají, nejsou zahanbeni kvůli mně,+Svrchovaný Pane, Jehovo vojsk.+Kéž ti, kdo tě hledají, nejsou kvůli mně pokořeni,+Bože Izraele.+   Vždyť kvůli tobě jsem nesl pohanu,+pokoření mi zakrylo obličej.+   Stal jsem se někým odcizeným svým bratrům+a cizincem synům své matky.+   Strávila mě totiž naprostá horlivost pro tvůj dům+a pohany těch, kdo tě haní, ty padly na mne.+ 10  A přistoupil jsem k tomu, abych plakal a postil se svou duší,+ale stalo se mi to pohanou.+ 11  Když jsem se oblékl pytlovinou,tehdy jsem se jim stal příslovečným rčením.+ 12  Ti, kdo seděli v bráně, se o mne začali starat,+a [byl jsem] námětem písní pijáků opojného nápoje.+ 13  Avšak pokud jde o mne, má modlitba byla k tobě, Jehovo,*+v přijatelný čas, Bože.+V hojnosti své milující laskavosti mi odpověz pravdou záchrany od tebe.+ 14  Osvoboď mě z bláta, ať nezapadnu.+Kéž jsem osvobozen od těch, kdo mě nenávidí,+ a z hlubokých vod.+ 15  Kéž mě neodplaví plynoucí proud vod,+ani hlubina mě nespolkne,ani studna nade mnou nezavře svá ústa.+ 16  Odpověz mi, Jehovo, vždyť tvá milující laskavost je dobrá.+Obrať se ke mně podle množství [projevů] svého milosrdenství+ 17  a neskrývej obličej před svým sluhou.+Protože jsem v úzkých, odpověz mi rychle.+ 18  Přibliž se přece k mé duši, vyžádej ji zpět;+kvůli mým nepřátelům mě vyplať.+ 19  Ty sám jsi poznal mou pohanu a mou hanbu a mé pokoření.+Všichni, kdo mi projevují nepřátelství, jsou před tebou.+ 20  Pohana mi zlomila srdce a [zranění] je nevyléčitelné.+A stále jsem doufal, že někdo projeví účast, ale nebyl žádný;+a v utěšitele, ale žádné jsem nenašel.+ 21  Za pokrm* [mi] však dali jedovatou rostlinu*+a pro mou žízeň se mě pokoušeli napojit octem.+ 22  Ať se jejich stůl* před nimi stane pastí+a to, co je pro jejich blaho, léčkou.+ 23  Ať se jim zatmí oči, aby neviděli;+a způsob, ať jejich boky stále kolísají.+ 24  Vylij na ně své otevřené odsouzení,+a kéž je dostihne tvůj vlastní hořící hněv.+ 25  Ať je jejich obezděný tábor opuštěn;+v jejich stanech ať nikdo nebydlí.+ 26  Vždyť toho, koho jsi udeřil ty, pronásledovali,+a bolesti těch, které jsi bodl, stále vypočítávají. 27  Dej přece provinění na jejich provinění+a kéž nevejdou do tvé spravedlnosti.+ 28  Ať jsou vymazáni z knihy živých*+a kéž nejsou zapsáni se spravedlivými.+ 29  Já však jsem ztrápený a rozbolavělý.+Kéž mě chrání tvá vlastní záchrana, Bože.+ 30  Budu chválit jméno Boha* písní+a budu ho velebit díkůvzdáním.+ 31  To se bude také Jehovovi* líbit víc než býk,+než mladý býk předvádějící rohy, s rozdvojeným kopytem.+ 32  Mírní [to] jistě uvidí; budou se radovat.+Vy, kdo hledáte Boha, ať také vaše srdce zůstane naživu.+ 33  Vždyť Jehova naslouchá chudým+a vskutku nepohrdne svými vlastními vězni.*+ 34  Ať ho chválí nebe a země,+moře a všechno, co se v nich pohybuje.+ 35  Vždyť sám Bůh zachrání Sion+a vystaví judská města;+a jistě tam budou bydlet a vezmou to* do vlastnictví.+ 36  A potomstvo* jeho sluhů to zdědí+a ti, kdo milují jeho jméno, ti tam budou přebývat.+

Poznámky

Viz 45:nad, ppč. „Lilie“.
Nebo „životu“. Heb. naʹfeš; T(aram.)syr. naf·šaʼ; řec. psy·chesʹ; lat. aʹni·mam.
„A plynoucí proud.“ Heb. wešib·boʹleth.
„Jehovo.“ Heb. Jehwahʹ; zlomek SymP. Vindob. G. 39777, tetragrammaton psané archaickými heb. písmeny. Viz dodatek 1C §9.
Nebo „chléb útěchy“.
Nebo „přistoupili k tomu, aby dali jed“.
Tj. stůl pro oběti. Nebo „hostina“.
Nebo „knihy života“.
„Boha.“ Heb. ʼElo·himʹ. Zlomek SymP. Vindob. G. 39777 zde uvádí „Jehovy Boha“, s tetragrammatem psaným archaickými heb. písmeny. Viz dodatek 1C §9.
Viz dodatek 1C §9.
Nebo „těm, kdo jsou vězni“.
„To“, v heb. ž. r., vztahuje se k zemi.
Dosl. „semeno“.