Žalm 62:1–12

Vedoucímu Jedutuna.* Davidova melodie. 62  Vskutku, vůči Bohu [čeká] má duše mlčky.*+Od něho je má záchrana.+   Je vskutku mou skálou a mou záchranou, mou bezpečnou výšinou;+nebudu tolik přiveden k potácení.+   Jak dlouho budete zběsile jednat proti muži, jehož chcete zavraždit?+Všichni jste jako šikmá stěna, kamenná zeď, do které se strká.+   Dávají vskutku radu, aby [někoho] odlákali od jeho vlastní důstojnosti;+mají zalíbení ve lži.+Ústy žehnají, ale uvnitř svolávají zlo.+ Seʹlah.   Vskutku, vůči Bohu čekej mlčky, má duše,+protože od něho je má naděje.+   Je vskutku mou skálou a mou záchranou, mou bezpečnou výšinou;+nebudu přiveden k potácení.+   Na Bohu je má záchrana a sláva.+Má silná skála, mé útočiště je v Bohu.+   Důvěřujte v něho v každém čase.+Vylévejte před ním své srdce.+Bůh je nám útočištěm.+ Seʹlah.   Vskutku, synové pozemského člověka* jsou výpar,+synové lidstva* jsou lež.+Položeni na váhy, jsou všichni spolu lehčí než výpar.+ 10  Nevkládejte důvěru v šizení+ani se nestávejte marnými v naprosté loupeži.+V případě, že se prostředkům k obživě daří, nezaměřujte [na ně] své srdce.+ 11  Jednou Bůh promluvil, dvakrát jsem slyšel právě to,+že síla patří Bohu.+ 12  I milující laskavost patří tobě, Jehovo,*+vždyť ty splácíš každému* podle jeho díla.+

Poznámky

Viz 39:nad ppč.
„Mlčky“, M; na základě malé úpravy ve značení samohlásek, „zůstává zticha“.
„Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „muže“. Heb. ʼiš.
Jedna ze 13 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Nebo „muži“. Heb. leʼišʹ.