Žalm 62:1–12
Vedoucímu Jedutuna.* Davidova melodie.
62 Vskutku, vůči Bohu [čeká] má duše mlčky.*+Od něho je má záchrana.+
2 Je vskutku mou skálou a mou záchranou, mou bezpečnou výšinou;+nebudu tolik přiveden k potácení.+
3 Jak dlouho budete zběsile jednat proti muži, jehož chcete zavraždit?+Všichni jste jako šikmá stěna, kamenná zeď, do které se strká.+
4 Dávají vskutku radu, aby [někoho] odlákali od jeho vlastní důstojnosti;+mají zalíbení ve lži.+Ústy žehnají, ale uvnitř svolávají zlo.+ Seʹlah.
5 Vskutku, vůči Bohu čekej mlčky, má duše,+protože od něho je má naděje.+
6 Je vskutku mou skálou a mou záchranou, mou bezpečnou výšinou;+nebudu přiveden k potácení.+
7 Na Bohu je má záchrana a sláva.+Má silná skála, mé útočiště je v Bohu.+
8 Důvěřujte v něho v každém čase.+Vylévejte před ním své srdce.+Bůh je nám útočištěm.+ Seʹlah.
9 Vskutku, synové pozemského člověka* jsou výpar,+synové lidstva* jsou lež.+Položeni na váhy, jsou všichni spolu lehčí než výpar.+
10 Nevkládejte důvěru v šizení+ani se nestávejte marnými v naprosté loupeži.+V případě, že se prostředkům k obživě daří, nezaměřujte [na ně] své srdce.+
11 Jednou Bůh promluvil, dvakrát jsem slyšel právě to,+že síla patří Bohu.+
12 I milující laskavost patří tobě, Jehovo,*+vždyť ty splácíš každému* podle jeho díla.+
Poznámky
^ „Mlčky“, M; na základě malé úpravy ve značení samohlásek, „zůstává zticha“.
^ „Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
^ Nebo „muže“. Heb. ʼiš.
^ Jedna ze 13 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
^ Nebo „muži“. Heb. leʼišʹ.
