Žalm 36:1–12

Vedoucímu. Od Jehovova* sluhy Davida. 36  Pro ničemného je vyřčení přestupku uprostřed jeho* srdce;+před jeho očima není děs před Bohem.+   Jednal totiž vůči sobě ve svých vlastních očích příliš hladce,+než aby zjistil své provinění, a tak [je] nenáviděl.+   Slova jeho úst jsou ubližování a podvod;+přestal mít pochopení pro konání dobra.+   Na lůžku stále úkladně plánuje ubližování.+Staví se na cestu, která není dobrá.+Co je špatné, nezamítá.+   Jehovo,* tvá milující laskavost* je v nebesích;+tvá věrnost je až do oblak.+   Tvá spravedlnost je jako Boží* hory;+tvé soudcovské rozhodnutí je ohromná vodní hlubina.*+Zachraňuješ člověka* i zvíře, Jehovo.+   Bože,* jak drahocenná je tvá milující laskavost!+A do stínu tvých křídel se utíkají i synové lidí.+   Dosyta pijí z tučnosti tvého domu;+a působíš, aby pili z bystřiny tvých rozkoší.+   Vždyť u tebe je zdroj* života;+světlem od tebe můžeme vidět světlo.+ 10  Setrvej ve své milující laskavosti k těm, kdo tě znají,+a [ve] své spravedlnosti k těm, kdo jsou přímí v srdci.+ 11  Kéž [proti] mně nepřijde noha domýšlivosti;+pokud jde o ruku ničemných lidí, ta ať ze mne neudělá tuláka.+ 12  Tam padli ti, kdo konali to, co ubližuje;+byli sraženi a nejsou schopni vstát.+

Poznámky

Viz dodatek 1C §10.
„Jeho“, LXXSyVg a několik heb. rkp.; MT „mého“.
Viz dodatek 1C §10.
Nebo „věrně oddaná láska“.
„Boží.“ Heb. ʼEl.
Nebo „ohromné množství vzdouvajících se vod“. Heb. tehómʹ rab·bahʹ. Viz 33:7, ppč. „vody“; 1Mo 1:2 a 1Mo 7:11, ppč. „hlubiny“.
Nebo „lidstvo“. Heb. ʼa·dhamʹ.
„Bože.“ Heb. ʼElo·himʹ.
Nebo „studna“. Heb. meqórʹ.