Přejít k článku

VYMYSLEL TO NĚKDO?

Lepivý sliz slimáka

Chirurgové už dlouho hledají lepidlo, které by se dalo využít při operacích nebo při léčbě různých ran na lidském těle. Hodně lepidel, která jsou v současné době v lékařství k dispozici, totiž nelze použít uvnitř lidského těla. Jsou toxická, po použití ztvrdnou, vysuší se a na lidské tkáni nedrží. Vědci, kteří studují slimáčí * sliz, ale našli způsob, jak tyto nedostatky vyřešit.

Zajímavé informace: Když se slimák cítí ohrožený, vyloučí sliz, kterým se dokáže přilepit na mokrý list. Slimák je tak v relativním bezpečí a zároveň se může – i když pomaleji – pohybovat.

Vědci sliz slimáka důkladně zkoumali a zjistili, díky čemu jde o tak účinné přírodní lepidlo. Tento sliz k tomu například využívá chemické vazby a elektrostatické přitažlivé síly. Dokáže proniknout do materiálu, po kterém se slimák pohybuje, a je pružný, když na něj působí tlak. Vědci se proto pokusili vyvinout materiál, který by měl podobné vlastnosti jako slimáčí sliz. Výsledkem je, že vytvořili pojivo, které je pevnější než současná lékařská lepidla a které drží i na živé tkáni, a to tak pevně jako chrupavka s kostí.

Odborníci věří, že toto lepidlo by se mohlo stát běžnou součástí výbavy každého chirurga a že dokáže snížit počet šití a svorkování. Mohlo by se používat pro léčbu poškozených chrupavek nebo při zavádění různých implantátů do těla. Testy už ukázaly, že lepidlo je účinné při zacelování ran v srdci prasete nebo na játrech potkanů.

Vědci často nachází elegantní řešení běžných problémů díky tomu, že zkoumají přírodu kolem nás. „Vždycky je důležité vědět, kam se podívat, a jakmile si něčeho všimnete, uvést to do praxe,“ říká Donald Ingber, ředitel institutu, který se zaměřuje na vývoj syntetických lepidel.

Co si o tom myslíte? Je lepidlo obsažené ve slimáčím slizu výsledkem evoluce, nebo dílem inteligentního Stvořitele?

^ 3. odst. Jejich vědecký název je Arion subfuscus neboli plzák hnědý.