Přejít k článku

VYMYSLEL TO NĚKDO?

Samočisticí kůže kulohlavce

 Vilejši a jiné mořské organismy, které se přichycují na trupy lodí, představují pro lodní průmysl velký problém. Takové biologické zanášení povrchů, takzvaný biofouling, způsobuje, že lodě plují pomaleji, spotřebovávají víc paliva a vždy po několika letech je nutné přerušit jejich provoz a zbavit je „černých pasažérů“. Vědci hledají řešení tohoto problému v přírodě.

 Zajímavé informace: Z výzkumů vyplývá, že kůže kulohlavce černého (Globicephala melas) má samočisticí schopnost. Je pokrytá mikroskopickým rýhováním, které je tak jemné, že se larvy vilejšů nedokážou na kůži pevně přichytit. Prostor mezi vystouplými částmi je vyplněný gelem, který obsahuje látky napadající řasy a bakterie. Jakmile se kulohlavec zbaví staré kůže, vyloučí se nová vrstva gelu.

 Vědci chtějí samočisticí schopnost kůže kulohlavce napodobit a použít takový systém na trupy lodí. V minulosti se lodě ošetřovaly speciálními nátěry, které měly biologickému zanášení povrchů zabránit. Nejpoužívanější z těchto nátěrů byl ale nedávno zakázán, protože je pro mořské organismy toxický. Vědci přišli s řešením, že se trup lodi pokryje jemnou kovovou sítí, pod kterou bude vrstva s otvory, jimiž se vyloučí látka šetrná k životnímu prostředí. Tato látka se při kontaktu s mořskou vodou přemění na tuhý gel a tak se na trupu lodě vytvoří povlak o tloušťce asi 0,7 milimetru. Časem se povlak smyje a vezme s sebou organismy, které se snad k lodi přichytily. Systém pak vyprodukuje novou vrstvu gelu.

Vilejši zpomalují lodě a je těžké je odstranit

 Laboratorní testy ukázaly, že tento systém by mohl biologické zanášení povrchů stonásobně snížit. A to by byla pro lodní společnosti výhra, protože dávat lodě do suchých doků k odstranění biologických nánosů stojí velké peníze.

 Co si o tom myslíte? Je samočisticí kůže kulohlavce výsledkem evoluce, nebo dílem inteligentního stvořitele?