Přejít k článku

VYMYSLEL TO NĚKDO?

Přísavný orgán štítovce

Štítovec je ryba, která se dokáže pevně přisát k jiným mořským živočichům a pak se zase snadno odpojit, aniž by svému hostiteli jakkoli ublížila. Vědci jsou touto schopností štítovce fascinovaní.

Zajímavé informace: Štítovec se může přisát k rejnokům, žralokům, želvám, velrybám a dalším mořským živočichům bez ohledu na to, jaký mají povrch těla. Zatímco se veze na svém hostiteli, což mu zajišťuje ochranu před predátory, živí se parazity a zbytky jeho potravy. Vědci zkoumají přísavný orgán štítovce, aby zjistili, na jakém principu funguje jeho schopnost přisát se jemně, a přitom pevně k různým povrchům.

Štítovci přichycení k žraloku obrovskému

Oválný sací disk má štítovec umístěný na vrcholu hlavy. Vnější okraj disku, který je tlustý a poddajný, zajišťuje těsné přilnutí a udržení podtlaku. Uprostřed disku jsou řady lamel s drobnými tvrdými výčnělky. Když se lamely zvednou, výčnělky se dostanou do kontaktu s kůží hostitele a pevně k ní přilnou. Díky kombinaci podtlaku a přilnutí se štítovec na hostiteli snadno udrží i při velké rychlosti nebo když hostitel náhle změní směr.

To, jak tento přilnavý disk štítovce funguje, vědce zaujalo natolik, že sestrojili podobný. Oválné zařízení, které vytvořili, se dokáže přichytit k různým povrchům. Když se vědci snažili zařízení z povrchu sejmout, dokázalo odolat síle, která odpovídala až stonásobku hmotnosti samotného zařízení.

Technologie, která napodobuje funkci přísavného orgánu štítovce, má celou řadu využití. Například při označování mořských živočichů, při zkoumání hlubin oceánů nebo když je pod vodou potřeba přichytit světla a nástroje k povrchům mostů nebo lodí.

Co si o tom myslíte? Je přísavný orgán štítovce výsledkem evoluce, nebo dílem inteligentního stvořitele?