Přejít k článku

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Kdo je Jehova?

Co říká Bible

Jehova je podle Bible pravý Bůh a stvořitel všeho. (Zjevení 4:11) Uctívali ho proroci Abraham a Mojžíš a také Ježíš Kristus. (1. Mojžíšova 24:27; 2. Mojžíšova 15:1, 2; Jan 20:17) Není to Bůh jen jednoho národa, ale je Bohem „nad celou zemí“. (Žalm 47:2)

Jak ukazuje Bible, Jehova je Boží jedinečné jméno. (2. Mojžíšova 3:15; Žalm 83:18) Pochází z hebrejského slovesa „stát se“ a podle řady odborníků znamená „působí, že se stane“. Tento význam dobře vystihuje, že Jehova je stvořitelem všech věcí a také tím, kdo plní svůj záměr. (Izajáš 55:10, 11) Bible nám navíc pomáhá poznat osobnost, která se za tímto jménem skrývá, a ukazuje, že Boží nejvýznamnější vlastnost je láska. (2. Mojžíšova 34:5–7; Lukáš 6:35; 1. Jana 4:8)

Jehova je český překlad Božího jména, které je v hebrejštině vyjádřeno čtyřmi písmeny יהוה (JHVH). Ta jsou označována jako tetragrammaton. Dnes není známo, jak se ve starověké hebrejštině Boží jméno přesně vyslovovalo. Tvar Jehova má ale v mnoha jazycích dlouhou historii. * Vyskytl se i v některých českých Biblích. Například v Bibli kralické z let 1579–1593 nebo v Biblí české z roku 1804.

Proč se neví, jak se ve starověké hebrejštině Boží jméno vyslovovalo?

Starověká hebrejština se psala jen s použitím souhlásek. Příslušné samohlásky dokázal hebrejsky mluvící čtenář snadno doplnit. Po dokončení Hebrejských písem („Starého zákona“) ale někteří Židé začali věřit pověře, že je špatné vyslovovat Boží jméno. Když tedy nahlas četli verše obsahující Boží jméno, nahrazovali ho výrazy jako „Pán“ nebo „Bůh“. V průběhu staletí se tato pověra rozšířila a původní výslovnost Božího jména byla zapomenuta. *

Někteří lidé si myslí, že se Boží jméno vyslovovalo „Jahve“, zatímco druzí upřednostňují jiné varianty. Ve svitku od Mrtvého moře, který obsahuje část 3. Mojžíšovy v řečtině, je Boží jméno napsáno jako Iao. Kromě tohoto tvaru navrhovali někteří starověcí řečtí pisatelé výslovnost Iae, Iabe Iaoue. O žádném z těchto tvarů ale nemůžeme s jistotou říct, že byl používán ve starověké hebrejštině. *

Rozšířené mýty o Božím jménu

Mýtus: Překladatelé, kteří používají jméno „Jehova“, si ho do textu přidali.

Fakt: Boží jméno se ve formě tetragrammata vyskytuje v Bibli asi 7 000krát. * Ve většině překladů ale bylo svévolně odstraněno a nahrazeno tituly jako „Pán“ nebo „Hospodin“. Například Biblí česká z roku 1804 v poznámce k 2. Mojžíšově 3:16 uvádí: „Hospodin. Česky klade se místo hebrejského podstatného a samému Bohu wlastního jména Božího, Jehowa.“

Mýtus: Všemohoucí Bůh nepotřebuje být označován vlastním jménem.

Fakt: Bůh sám inspiroval pisatele Bible, aby v ní uvedli jeho jméno na několika tisících místech. A svým služebníkům přikázal, aby ho používali. (Izajáš 42:8; Joel 2:32; Malachiáš 3:16; Římanům 10:13) Bůh navíc odsoudil falešné proroky, kteří chtěli, aby lidé na jeho jméno zapomněli. (Jeremjáš 23:27)

Mýtus: Na základě židovské tradice by mělo být Boží jméno z Bible odstraněno.

Fakt: Je pravda, že někteří židovští učenci odmítali Boží jméno vyslovovat. Ale ze svých opisů Bible ho neodstranili. V každém případě si Bůh nepřeje, abychom se řídili lidskými tradicemi, které překračují jeho přikázání. (Matouš 15:1–3)

Mýtus: Boží jméno by se v Bibli nemělo uvádět, protože neznáme jeho původní výslovnost.

Fakt: To by znamenalo, že Bůh od lidí mluvících různými jazyky očekává, že budou jeho jméno vyslovovat úplně stejně. Z Bible ale vyplývá, že starověcí Boží služebníci, kteří mluvili jinými jazyky, vyslovovali jména různě.

Zamysleme se například nad jménem izraelského soudce Jozua. Hebrejsky mluvící křesťané z prvního století by jeho jméno vyslovili Jehóšua, ale řecky mluvící křesťané by řekli Iesous. V Bibli je zaznamenán řecký překlad Jozuova hebrejského jména. To ukazuje, že křesťané měli rozumný přístup a používali takové tvary jmen, které byly v jejich jazyce běžné. (Skutky 7:45; Hebrejcům 4:8)

Stejný přístup se dá uplatnit i při překládání Božího jména. Přesná výslovnost není tak důležitá. Daleko důležitější je uvádět v Bibli Boží jméno na všech místech, kam správně patří.

^ 5. odst. V anglické Bibli bylo Boží jméno poprvé uvedeno v roce 1530 v překladu Pentateuchu od Williama Tyndala, který použil tvar „Iehouah“. V průběhu 16. století, kdy byla Bible překládána do hlavních evropských jazyků, použili podobný tvar také mnozí další překladatelé Bible, například Sebastian Münster (latina, 1534), Pierre-Robert Olivétan (francouzština, 1535), Antonio Brucioli (italština, 1540) a Casiodoro de Reina (španělština, 1569).

^ 7. odst. Dílo New Catholic Encyclopedia, 2. vydání, svazek 14, strany 883, 884, uvádí: „Nějakou dobu po návratu z vyhnanství začala být jménu Jahve připisována zvláštní vážnost a vznikl zvyk nahrazovat ho slovem ADONAI nebo ELOHIM.“

^ 8. odst. Víc informací najdete v brožuře Pomůcka ke studiu Božího Slova v 1. části nazvané „Boží jméno v Hebrejských písmech“.

^ 11. odst. Viz Theological Lexicon of the Old Testament, svazek 2, strany 523, 524.