Přejít k článku

Byl text Bible změněn?

Ne. Z porovnání starověkých rukopisů vyplývá, že i když byla Bible několik tisíciletí přepisována na materiály podléhající zkáze, její text se v podstatě nezměnil.

Znamená to, že se při opisování nikdy neudělaly žádné chyby?

Našlo se tisíce starověkých rukopisů Bible. V některých z nich jsou odlišnosti a z toho je vidět, že při opisování nějaké chyby vznikly. Většina odlišností je jenom drobná a nemění smysl textu. Přišlo se ale i na několik významnějších odlišností. Vypadá to, že některé z nich byly kdysi dávno vytvořeny záměrně s cílem změnit poselství Bible. Tady jsou dva příklady:

  1.  V 1. Jana 5:7 některé starší překlady Bible obsahují slova: „Na nebi: Otec, Slovo, a Duch Svatý, a ti tři jedno jsou.“ Důvěryhodné rukopisy ale ukazují, že v původním textu nic takového nebylo. Tato slova do něj byla přidána později. * Proto je už ve spolehlivých moderních překladech nenajdeme.

  2.  Ve starověkých rukopisech Bible se na několika tisících místech vyskytuje Boží jméno. V mnoha překladech je ale nahrazené tituly, jako třeba „Pán“, „Bůh“ nebo „Hospodin“.

Jak si můžeme být jistí, že v textu Bible není spousta dalších chyb, na které se zatím nepřišlo?

Už se našlo tolik rukopisů, že přijít na chyby je snazší než kdy dřív. * Co z porovnání těchto dokumentů vyplývá ohledně přesnosti současné Bible?

  • Učenec William Green o textu Hebrejských písem (běžně se jim říká Starý zákon) řekl: „Spolehlivě můžeme říci, že žádné jiné starověké dílo nebylo přepsáno tak přesně.“

  • O Křesťanských řeckých písmech (neboli Novém zákonu) odborník na Bibli Frederick Bruce napsal: „Naše novozákonní texty jsou doloženy nesrovnatelně lépe než mnohá díla [starověkých] klasiků, o jejichž věrohodnosti by nikoho ani nenapadlo pochybovat.“

  • Sir Frederic Kenyon, uznávaný expert na biblické rukopisy, uvedl, že člověk „může vzít celou Bibli do ruky a bez obav nebo váhání říci, že v ruce drží pravé Boží Slovo, které bylo po staletí předáváno generaci za generací bez jakékoli zásadní újmy“.

Jaké další důvody nás utvrzují v tom, že se Bible dochovala v přesném znění?

  • Jak židovští, tak křesťanští opisovači v Bibli zachovali vyprávění o vážných chybách, které udělali Boží služebníci. * (4. Mojžíšova 20:12; 2. Samuelova 11:2–4; Galaťanům 2:11–14) Nechali v Bibli i pasáže, ve kterých je odsouzená neposlušnost židovského národa a různé nauky vytvořené lidmi. (Ozeáš 4:2; Malachiáš 2:8, 9; Matouš 23:8, 9; 1. Jana 5:21) Z toho, že tito muži takové zprávy přesně opsali, je vidět, že se jim dá důvěřovat a že měli velkou úctu k Božímu svatému Slovu.

  • Není snad logické, že když Bůh řídil psaní Bible, postaral se také, aby se text dochoval v přesném znění? * (Izajáš 40:8; 1. Petra 1:24, 25) Chtěl, aby byla prospěšná nejenom pro lidi ve starověku, ale i pro nás dnes. (1. Korinťanům 10:11) Píše se v ní: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ (Římanům 15:4)

  • Ježíš a jeho následovníci citovali z opisů Hebrejských písem a nevyjadřovali přitom žádné obavy, jestli je text přesný. (Lukáš 4:16–21; Skutky 17:1–3)

^ 3. odst. Zmíněná slova neobsahuje například Sinajský kodex, Alexandrijský kodex, Vatikánský rukopis č. 1209, původní latinská Vulgáta, Philoxeniana (Harklenský syrský překlad) ani syrská Pešita.

^ 5. odst. Například se našlo už přes 5 000 řeckých rukopisů Křesťanských řeckých písem neboli takzvaného Nového zákona.

^ 9. odst. Bible nevykresluje Boží služebníky jako bezchybné. Naopak realisticky říká: „Není člověk, který nehřeší.“ (1. Královská 8:46)

^ 10. odst. V Bibli je napsáno, že i když Bůh nediktoval pisatelům veškerý text slovo od slova, vedl při psaní jejich mysl. (2. Timoteovi 3:16, 17; 2. Petra 1:21)