Přejít k článku

Co Bible říká o půstu?

Co říká Bible

V biblických dobách Bůh půst schvaloval, když se lidé postili ze správných pohnutek. Když to ale dělali ze špatných důvodů, Bohu se to nelíbilo. Co se týče dnešní doby, Bible půst ani nepřikazuje, ani ho nezakazuje.

Za jakých okolností se postili někteří lidé, o kterých se píše v Bibli?

  • Když chtěli, aby jim Bůh pomohl a vedl je při rozhodování. Lidé, kteří byli na cestě do Jeruzaléma, drželi půst, aby ukázali, že jejich prosby o Boží pomoc jsou upřímné. (Ezra 8:21–23) Pavel a Barnabáš se někdy postili, když jmenovali sborové starší. (Skutky 14:23)

  • Když se chtěli soustředit na to, co od nich Bůh očekává. Ježíš se po svém křtu postil 40 dní, aby se připravil na službu, během které bude plnit úkol od Boha. (Lukáš 4:1, 2)

  • Když chtěli dát najevo, že litují svých hříchů. Přes proroka Joela Bůh nevěrným Izraelitům vzkázal: „Vraťte se ke mně s celým srdcem a s postem a s pláčem a s bědováním.“ (Joel 2:12–15)

  • Když slavili Den smíření. V souboru zákonů, který dal Bůh izraelskému národu, byl i příkaz, aby lidé drželi půst při každoročním Dni smíření. * (3. Mojžíšova 16:29–31) Půst byl při této příležitosti vhodný, protože Izraelitům připomínal, že jsou nedokonalí a potřebují, aby jim Bůh odpouštěl.

Jaké nesprávné pohnutky by mohl mít ten, kdo drží půst?

  • Udělat dojem na druhé. Ježíš učil, že náboženský půst by měl být osobní a soukromá záležitost mezi dotyčným člověkem a Bohem. (Matouš 6:16–18)

  • Ukázat, jak je zbožný. Díky půstu člověk není v morálním ani duchovním ohledu lepší než ostatní. (Lukáš 18:9–14)

  • Snažit se vykompenzovat hříchy, kterých se vědomě dopouští. (Izajáš 58:3, 4) Bůh schvaloval pouze půsty lidí, kteří ho poslouchali a upřímně litovali svých hříchů.

  • Splnit si náboženskou povinnost. (Izajáš 58:5–7) Bůh je v tomto ohledu jako rodič, který je zklamaný, když mu děti dávají najevo lásku jenom z povinnosti, a ne ze srdce.

Vyžaduje se půst od křesťanů?

Ne. Bůh vyžadoval, aby Izraelité drželi půst v Den smíření. Slavení tohoto dne ale přestal požadovat potom, co Ježíš zemřel jednou provždy za hříchy lidí, kteří činí pokání. (Hebrejcům 9:24–26; 1. Petra 3:18) Den smíření byl součástí Mojžíšova zákona, kterým se křesťané nemusí řídit. (Římanům 10:4; Kolosanům 2:13, 14) Každý křesťan se tedy může rozhodnout sám za sebe, jestli bude půst držet, nebo ne. (Římanům 14:1–4)

Křesťané si uvědomují, že držení půstu není při uctívání Boha tím hlavním. Bible navíc nikde nespojuje půst se štěstím. Křesťané se ale vyznačují tím, že jsou radostní, protože takový je i „šťastný Bůh“ Jehova. (1. Timoteovi 1:11; Kazatel 3:12, 13; Galaťanům 5:22)

Rozšířené mýty o tom, co Bible říká o půstu

Mýtus: Apoštol Pavel doporučoval půst křesťanům, kteří jsou v manželství. (1. Korinťanům 7:5, Kralická bible)

Fakt: Nejstarší biblické rukopisy v 1. Korinťanům 7:5 půst nezmiňují. * Opisovači Bible evidentně zmínku o půstu přidali, a to nejen do tohoto verše, ale i do Matouše 17:21, Marka 9:29 a Skutků 10:30. Většina novodobých překladů Bible tyto podvržené zmínky o půstu vynechává.

Mýtus: Křesťané by se měli postit na připomínku 40denního půstu, který Ježíš po svém křtu držel v pustině.

Fakt: Ježíš takový půst nikdy nepřikázal a z Bible ani nevyplývá, že by ho drželi první křesťané. *

Mýtus: Křesťané by měli držet půst, když si připomínají Ježíšovu smrt.

Fakt: Ježíš svým učedníkům nepřikázal, že při této příležitosti mají držet půst. (Lukáš 22:14–18) Řekl sice, že se budou po jeho smrti postit, ale to nebyl žádný příkaz. Prostě jenom konstatoval, co se stane. (Matouš 9:15) V Bibli je vybídka, aby se křesťané, kteří mají hlad, doma najedli, než se budou účastnit slavnosti na připomínku Ježíšovy smrti. (1. Korinťanům 11:33, 34)

^ 5. odst. Bůh Izraelitům řekl, že v Den smíření mají „trápit své duše“. (3. Mojžíšova 16:29, 31) Usuzuje se, že tento výraz jinými slovy znamená půst. (Izajáš 58:3) Proto třeba překlad Bible Slovo na cestu přímo uvádí, že Bůh Izraelitům řekl, aby se „postili a s upřímnou lítostí si uvědomili své nepravosti“.

^ 13. odst. Viz A Textual Commentary on the Greek New Testament od Bruce M. Metzgera, třetí vydání, stranu 554.

^ 15. odst. New Catholic Encyclopedia o historii 40denní postní doby před Velikonocemi říká: „V prvním až třetím století délka půstu při přípravě na Pesach [Velikonoce] nepřesahovala týden. Běžně se půst držel jeden nebo dva dny. ... První zmínka o 40denním půstu se objevuje v pátém kánonu schváleném na nikajském koncilu (325), i když někteří učenci zpochybňují, že se zde mluví o postní době.“ (Druhé vydání, svazek 8, strana 468)