„Pojďte ke mně všichni, kdo tvrdě pracujete a nesete těžký náklad, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, protože jsem mírný a mám pokorné srdce, a najdete pro sebe občerstvení. Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“ (Matouš 11:28–30, Překlad nového světa)

 „Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho [je] příjemné a mé břemeno je lehké.“ (Matouš 11:28–30, Český studijní překlad)

 Ježíš srdečně vítal všechny, kdo mu chtěli naslouchat. Ujišťoval je o tom, že když se od něj budou učit, najdou u něj občerstvení a úlevu od svých starostí.

 „Pojďte ke mně všichni, kdo tvrdě pracujete a nesete těžký náklad.“ Náboženští vůdci na lidi v Ježíšově době naložili těžký náklad v podobě tradic a různých pravidel. (Matouš 23:4; Marek 7:7) Další stres přinášelo obyčejným lidem to, že museli dlouho a tvrdě pracovat, aby sebe i svoje rodiny vůbec uživili. Všem takovým lidem patřilo Ježíšovo vřelé pozvání.

 „Já vás občerstvím.“ Ježíš slíbil úlevu a odpočinek těm, kdo jeho pozvání přijmou. Pomohl jim totiž pochopit, co od nich Bůh opravdu vyžaduje a co ne. (Matouš 7:24, 25) Díky tomu už se nenechali zotročovat nesprávnými názory a náboženskými tradicemi, které jim jen komplikovaly život. (Jan 8:31, 32) Učit se od Ježíše a dělat to, co řekl, sice stálo úsilí, ale když to člověk dělal, občerstvilo ho to.

 „Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě.“ Jho byla dřevěná tyč, kterou si lidé v biblických dobách dávali na ramena, aby přenesli nějaký těžký náklad. Slovo „jho“ se také začalo používat v obrazném smyslu a znamenalo být někomu podřízený. (3. Mojžíšova 26:13; Izajáš 14:25; Jeremjáš 28:4) Slovní spojení „učte se ode mě“ se také dá přeložit jako „staňte se mými učedníky“. Takže Ježíš své posluchače povzbuzoval, aby ho začali následovat a řídili se jeho příkladem. (Jan 13:13–15; 1. Petra 2:21)

 „Najdete pro sebe občerstvení.“ Ježíš nesliboval, že jeho učedníci už nebudou mít žádné starosti. Ukázal jim ale, kde můžou najít útěchu a naději. (Matouš 6:25–32; 10:29–31) Ti, kdo se stali jeho učedníky, zjistili, že sloužit Bohu není příliš těžké a že to přináší skutečné uspokojení. (1. Jana 5:3)

 „Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“ Na rozdíl od náboženských vůdců své doby byl Ježíš mírný a pokorný. (Jan 7:47–49) Nebyl despotický ani odměřený. Naopak byl vlídný, laskavý a přístupný. Od svých následovníků nikdy neočekával víc, než bylo rozumné. (Matouš 7:12; Marek 6:34; Lukáš 9:11) Také jim ukázal, jak to udělat, aby jim Bůh odpouštěl, a jak je osvěžující mít čisté svědomí. (Matouš 5:23, 24; 6:14) Ježíš měl laskavou a příjemnou povahu a to k němu lidi přitahovalo. Mnozí se rozhodli stát se jeho učedníky, a tak jakoby přijmout jeho jho.

 Slova zaznamenaná u Matouše 11:28–30 Ježíš pronesl během své kazatelské cesty po Galileji v roce 31 n. l. Ježíšovo laskavé pozvání se objevuje pouze v Matoušově evangeliu. Matouš byl povoláním výběrčí daní, a tak na vlastní oči viděl, pod jakým tlakem lidé jsou kvůli římskému daňovému systému. A jako Žid věděl, jak jim škodí pravidla, která zavedli zkorumpovaní náboženští vůdci. Matouše určitě muselo potěšit, že Ježíš, který dostal od svého otce Jehovy a velkou moc, ji používal ve prospěch pokorných a utiskovaných lidí. (Matouš 11:25–27)

 Matoušovo evangelium vyzdvihuje Ježíšovy vynikající vlastnosti. Umožňuje nám tak poznat osobnost Mesiáše a budoucího vládce Božího království. (Matouš 1:20–23; Izajáš 11:1–5)

 Podívejte se na krátké video o biblické knize Matouš.